Login

Zastupitelstvo

Obsah stránky:

 

5-Písemně podaný a v rozporu se zákonem neprojednaný návrh na projednání 21. ZZM , přednesení zabránila na příkaz starosty, města komando obecní policie.


4-Koncert mafie TOP-09 v Roudnici n/L 23.4.2010 za peníze občanů města.


3-Rychlá a velmi upřímná sebekritika starosty města.


2-Správní žaloba na MV ČR, že neprovádí zákonem nařízený dozor, nad samosprávou města.


1-Kasační stížnost na Mě Soud v Praze na odmítnutou žalobu. Přeci si musíme pomáhat!


Připravený návrh na projednání znemožnený zásahem Mě policie

 

Město Roudnice n/L

Orgány města Roudnice n/L

Starosta města

Pharm.Dr. Josefa Bakeše Ph.D.,

Roudnice n/L                                                                                       V Roudnici n/L 12.5.2010


21. náhradní zasedání zastupitelstva města. *)

*) Obecní zákon č.128/2000 Sb. § 92 odst. (3) Zastupitelstvo obce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Jestliže při zahájení jednání zastupitelstva obce nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, ukončí předsedající zasedání zastupitelstva obce. Do 15 dnů se koná jeho náhradní zasedání. Svolá se postupem podle odstavce 1 nebo 2.


Podávám návrhy na projednání zastupitelstvu města.

1) Návrh na: změnu navrženého programu.

2) Návrh na: Zajištění klidného a důstojného průběhu zastupitelstva města.

3) Návrh na změnu začátků jednání zastupitelstva.


Důvodová zpráva


Vážení zastupitelé.

1) Zasedání zastupitelstva je ze zákona veřejné a jste povinni v souladu se zákonem a svým slibem, že budete rozhodovat v zájmu občanů a  v souladu se zákonem.

 Jakou máte čest a svědomí a jak si vážíte svého daného slova je průkazné z Vašeho protizákonného jednání, kdy občany neposloucháte.

V rozporu se zákonem, vaší ctí a svědomím zakážete občanům, podávat návrhy na projednání zastupitelstvem, předem podané písemné návrhy neprojednáte v souladu ze zákonem. Připomínky a podněty občanů na zasedaní neposloucháte, protože to pro vás nemá cenu. Sami jste občanům nepřístupní, dokonce utajení,  by  vás neobtěžovali. Pokud se občan domáhá svého zákonného práva a dožaduje se vyslovit svůj názor a zájem, necháte ho vyvést policií, protože to považujete za nesouvisející s vaší projednávanou věcí a za rušení vašeho tajně předjednaného postupu.

To je zločinné, trestuhodné, fašistické a diktátorské jednání. Když nemáte argumenty a nevíte si rady s těmi, kteří na vás vyžadují dodržování zákonů, dodržování jednacího řádu a domáhají se kontroly vaší veřejné správy, tedy svých práv, tak zavoláte svému blízkému zdravotníku, obchodnímu partneru, nejlépe psychiatrovi a navrhnete, aby takového kverulanta zbavil svéprávnosti. Policie o tom promptně rozhodne! Jde o diskriminaci, korupci a trestný čin. Policie a státní zastupitelství v tom nevidí nic nezákonného, protože v Čechách si přeci veřejná moc musí pomáhat.

Ale to tu již bylo soudruzi. Takový způsob správy věcí veřejných byl zákonem prohlášen jako zločinný. Na základě tohoto zákona, jste prokazatelně zločinci. Dnes deklarujeme, že jsme  svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.

Vaše úmyslné zločinné jednání je prokazatelné již ze zveřejněné pozvánky na náhradní zasedání ZM na 12.5.2010.  I z jeho zvoleného začátku ve 14 hodin ve vašem osobním zájmu. To končí jen vyučování na střední škole. Občané mají své pracovní povinnosti a většina za prací dojíždí mimo město.

Dále to prokazuje, jak jste navrhli program na projednání, prokazujete jak gubernátorsky pohrdáte občany, porušujete zákony prokazatelně v osobním zájmu, korupcí a diskriminací.

Stačí se podívat na pořadí  projednávaných věcí navrženého programu.

Ve svém osobním zájmu a v rozporu se zákonem o obcích, jste interpelaci zastupitelů a podněty, návrhy a připomínky občanů zařadili na konec jednání. Protože nemá cenu vyslechnou občany a jejich připomínky, co nám do toho mají "kecat" občané, je přeci "zastupitelská demokracie", rozejdete se a ukončíte  zasedání z důvodu, co je nám do práva občanů a Vaši povinnosti rozhodovat v zájmu občanů města a v souladu se zákony ČR.

 Z vaši logiky vyplývá, že si projednáte jen to, co se Vám hodí a zájem občanů a jejich práva přehlížíte. Jak naplníte svou povinnost rozhodnout v zájmu občanů, když vás nezajímají požadavky a návrhy občanů, jaká usnesení a podle čeho schválíte. Jen své zájmy a názory.

Podal jsem tedy návrh ústně, na minulém zasedání. Přesto, že zákon vám ukládá vyřídit ho bezodkladně v souladu se zákonem, ani jste se s tím neobtěžovali. Co je vám do požadavkům a zájmů občanů a jejich práv, to přeci nesouvisí s vaší projednávanou věcí.

Na základě tohoto vašeho protizákonnému postupu navrhuji změnu programu jednání a to tak, že interpelace zastupitelů zařadíte hned za zprávu o jednání rady města a za ně připomínky, podněty  s návrhy občanů.

Jde o logiku projednávaných věcí a práva vyjadřovat se občanům k projednávaným věcem a podávat návrhy, připomínky a podněty orgánům města a ti o nich rozhodují bezodkladně. Vámi navržené pořadí odporuje smyslu zákona,  právu občanů  a rozhodování v zájmu občanů musí být bezodkladné. Vaše je prokazatelně diskriminační a korupční, protože zvýhodňuje orgány města proti občanům.

Návrh usnesení:

Bod 8) programu přesunout za bod 1) jako druhý v pořadí.

Bod 9) přesunout za přesunutý bod 8), jako třetí v pořadí.  A

bod 10) za  přesunutý bod 9), jako čtvrtý v pořadí, ostatní body pokračovat  za těmito body.


2) Dále jste mě požádali, abych zajistil klidný průběh zasedání tím, že podám návrhy písemně. Nedodržujete dohody ani dané slovo. Dohodli jsme se, aby se zasedáni nezdržovalo, abych podal svůj návrh na projednání předem písemně. To jsem udělal. Podal jsem návrh na nový jednoznačný jednací řád v souladu se zákonem.  V programu se neobjevil minule ani dnes.

Jediný důvod návrhu je, abyste mohli rozhodovat v zájmu občanů  bezodkladně, aby jste věděli vůbec o čem máte rozhodovat. O věcech orgánů města si můžete rozhodnou následně, kdy se zainteresovaní občané jistě zase k projednávané věci vyjádří.

 Jako druhý podávám návrh na projednání:

      Zajištění klidného a důstojného průběhu zastupitelstva města upravený návrh na projednání.

Demokracie je společenský systém, kde většina zaručuje právo menšině a jednotlivci především.

 Současná samospráva Roudnice  n/L je  nekonečný boj, který vedete proti „nám"!

Občanská společnost úzce spolupracuje s orgány města. Obvykle a v Roudnici n.L. především, se vyžadují jiné vztahy s orgány města, což neodpovídá jejich tradiční představě, podle níž by se občané měli pouze podřizovat jejich řešení, tzv.„zastupitelské demokracii"! Na základě tohoto svého výkladu, orgány obce již rozhodly sami „o nás, bez nás".

Občané, kteří se věnují občanské politice, se degradují na kverulanty psychicky nemocné, nejen protože gubernátorské oligarchy radnice ruší, ačkoliv to  nemají v úmyslu, ale proto, že tento diktátorský bezproblémový způsob přetvářejí tím, že nutí zastupitelstvo v cosi, co chtějí řešit občané ve svém zájmu v souladu se svými právy a povinnostmi v souladu se zákony.

         Samospráva musí  mít pro svoji činnost vždy zákonný základ!


Duch a smysl Správního řádu z.č.500/04 Sb. a zvláštních zákonů o samosprávě

S vědomím skutečnosti, že výkladové vydání správního řádu  vniklo v úplném  judikatorním a praktickém vakuu výlučně na základě aplikačních poznatků praxe a základních teoreticko-interpretačních zásad v oboru správního práva uvádím. Hlavním důvodem vydání právní normy s výkladem bylo aspoň v minimální míře napomoci správním úřadům, správním orgánům a samosprávám, při přechodu na tento složitý teoreticky a prakticky způsob z jednoho správního řízení do druhého.

Stanovení míry účinnosti zákonné úpravy veřejné správy-samosprávy

U požadavku zákonné úpravy subjektů veřejné správy, tedy i samosprávy -„Zastupitelské demokracie", vážení „orgáni", je nutno vycházet z čl. 79 odst. 1) Ústavy, podle kterého lze  ministerstva a jiné správní orgány zřídit pouze zákonem. A totéž platí i pro stanovení jejich působnosti i působnosti územních samosprávních celků společenství občanů, ne zastupitelů (čl. 104 Ústavy).

Povinnost správní procesní úpravy lze pak dovodit z principu demokratického právního státu, založeného na úctě k právům a svobodám člověka a občana (zejména z Preambule a čl.1 Ústavy , čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod„Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u orgánu samosprávy"). Pokud jde o problematiku zásahů do práv osob a stanovení povinností, lze se opřít především o čl.4 Listiny, potažmo též o čl. 36 odst. 2 Listiny.

Samospráva tedy musí  mít pro svoji činnost vždy zákonný základ !!!!!  (J

Správní právo by tak ve smyslu zásady zákonnosti veřejné správy mělo vyjadřovat a garantovat:

a) bezvýjimečnou vázanost správních orgánů zákony determinujícími jejich postavení a pravomoc, a sekundárně i jejich vázanost odvozenými právními předpisy (čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2  Listiny)

b) vázanost  právního postavení a chování občanů jakožto fyzických osob, a stejně tak i právnických osob, vůči nim je veřejná správa vykonávaná prostřednictvím příslušných právně závazných aktů (tyto subjekty mohou vše, co jim není zákonem a na  jejich základě vydanými rozhodnutími zakázáno - srov. Čl. 2 odst.4 Ústavy a čl. 2 odst. 3  Listiny).

c) dodržování zákonnosti při veškeré činnosti související  s realizací veřejné správy (samosprávy) ve vzájemných vztazích mezi správním orgánem a subjekty, vůči nimž je veřejná správa vykonává, velmi dobře placenou veřejnou službou v rozporu s jejich výkonem. POZOR!!!:

Poněvadž je správa chápána jako aktivní veřejná služba, je nezbytné, aby skutečně  mohla  fungovat a realizovat své pověření a dosahovala stanovené cíle, a to vždy pouze  zákonným  způsobem a zákonnými prostředky!!! (J

Viz protizákonné rozhodnutí starosty, ověřený zápis 15 ZZM ze dne 11.6.2009 strana 5 odst.2  p. starosta „- vy (občané) nemůžete podávat návrh, až to bude ve formě návrhu třeba od zastupitele, pak k tomu budeme diskutovat. Já nejdřív dávám diskuzi, byla zamítnuta, takže jestli to někdo podá ze zastupitelů, budeme o tom diskutovat, to víte".

Bezprizorný a bezprávný občane. Ty ty ty, jsi zralý na likvidační paralyzující injekci. Přeci „Před problémy neuhýbám", já starosta Pharm.Dr. Josef Bakeš Ph.D.

Správní řád jako služba veřejnosti

Jednou ze základních myšlenek, smyslu, tedy ducha  tohoto správního řádu, definice veřejné správy, samosprávy, jako službu veřejnosti a ukládající všem, kteří plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, chovat se obdobně jako subjekty poskytující běžné občanskoprávní služby! Nesmí se chovat vrchnostensky! Pro výkony této veřejné služby je typická a zásadní nejen rovnost subjektů, ale zejména výsostné právo příjemcům této služby ji akceptovat, což lze v řízení rozhodovaní o právu a povinnostech či omezování práv prosazovat velmi těžko.

Správní řád  a občané.

Pří vyhlášení správního řádu nelze zapomenout  ani na občany a jiné osoby, kteří v daném správním řízení vystupují jako účastníci či dotčené osoby. Dostatečně dlouhá doba od schválení správního řádu a doba jeho platnosti  celkem 6 let umožnila ministerstvu vnitra a dalším ústředním správním orgánům  zajistit širokou masivní osvětovou kampaň, ve které by občany a hlavě správní orgány měly seznámit s jejich právy a povinnostmi v novém správním řízení, která jsou  kvalitativně a kvantitativně odlišné od jejich minulého statutu. Tam kde si účastník řízení nemůže zajistit  sám a na své náklady právní pomoc ve správním řízení, mělo by město garantovat jeho práva na bezplatnou právní pomoc obecním právníkem.

Metodická povinnost státu správním orgánům

Relativně složité a komplexní právní normy kladou vysoké nároky na přesnost a striktnost (!!!!!) dodržování jednotlivých institutů správního řízení v podobě, v jaké je zákon upravuje. Totéž z analogie platí  o jednacím řádu zastupitelstva města. Zde si je nutno v prvé řadě uvědomit, že státní správa není v České republice  personálně obsazena natolik kvalifikovanými správními úředníky, v Roudnici n/L především diletanty a nevzdělanci ve správním právu, bez praxe a životní zkušeností, nepřístupným argumentům zkušených praktiků ve správním řízení, negramotnými úředníky a zaměstnanci v gramatice a logice vycházející z principu  státního režimu České republiky v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody, jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií. Jak tomu bylo v období tzv. první republiky, kdy byl správní úředník vychováván a odborně vzděláván v duchu zásad  služební pragmatiky - dobová obdoba dnešního služebního zákona - a jeho odborný a funkční růst garantovaný definitivou prakticky vylučoval, aby funkční místa s rozhodovací pravomocí a poradním hladem ve správním orgánu obsazovali nekvalifikovaní, nezkušení diletanti bez předchozí praxe v oboru, zejména servilní k politickému vedení, na základě politického konsensu zločinného kriminálního spolčení několika zastupitelů po komunálních volbách.

Povinnost státu zde nekončí  zajištěním úvodních školení úředníků zajišťujících  průběh samosprávy, nýbrž přecházejí  do kvalitativně vyšší formy zajištění dlouhodobého vzdělávaní zastupitelů a pracovníků správního orgánu, jejich  metodické a odborné vzdělání garantované příslušnými ústředními správními orgány, a u samosprávy tajemníkem spádové obce a to zásadně bezplatně na veřejné náklady. Za to odpovídá kvalifikovaný, zdatný, soběstačný a odpovědný s autoritou tajemník MěÚ s jeho poradním hlasem.  

Potřebnost podrobnosti úpravy správního řízení zákonem.

Schváleným správním řádem zákonodárce opustil koncepci jednoduché právní úpravy založené na relativně  stručné dikci jednotlivých ustanovení s maximálním využití neurčitých pojmů a poměrně značnou mírou aplikace možnosti správního uvážení správního úředníka a přechází na model složité, relativně  PŘESNÉ a kogentní*) právní normy, která se snaží minimalizovat prostor pro správní uvážení a terminologicky přesně upravit konkrétní instituty správního řízení

*) Kogentní ustanovení zákona  je závazné a nelze jej ve smlouvě -  jednacím řádu - upravit odlišně!!!

Tento záměr předkladatel odůvodnil v Poslanecké sněmovně  tím, že v právním státě lze konat POUZE NA ZÁKLADĚ ZÁKONA!!!

V této souvislosti je však nutné zdůraznit, že v této situaci není místo na názory a diskusi, zde není žádná demokracie, úřednická logika, ale jen přesné a kogentní upravení  správního řízení. V tak širokém rozsahu to klade vysoké nároky na odbornou způsobilost úředníků správního orgánu samosprávy obce při aplikaci zákonů. Zde právě stojí nezastupitelná role tajemníka města, který je v daném případě povinen zajistit hloubkové a rozsáhlé proškolení všech pracovníků jeho správního orgánu včetně zastupitelů a orgánů města tak, aby tito „orgáni" byli schopni daný správní řád, včetně jednacího řádu aplikovat.

O tom to je, vážený pane tajemníku i starosto Pharm.Dr. Josefe Bakeši Ph.D. Jeden máte povinnost a druhý jste slíbil „na Vaši čest a svědomí, že svoji funkci budete vykonávat svědomitě, v zájmu města, a jeho občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky." Skutek utekl, sliby se slibují. Lotři se radují.

K tomu, aby zvítězilo zlo, stačí, aby dobří lidé nedělali nic.  

Jednací řád samosprávy města - zastupitelstva.

Zákon o obcích v §96: Zastupitelstvo obce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce.

Bližší podrobnosti v souladu se zákony, především  se správním řádem - v jeho duchu, tedy model složité, relativně  PŘESNÉ a kogentní právní normy, která se snaží minimalizovat prostor pro správní uvážení (logiku nebo v zájmu zastupitelů) a terminologicky přesně upraví konkrétní instituty správního jednání upraví svým jednacím řádem. V něm musí respektovat zákonná práva oprávněných účastníků jednání při jednání zastupitelstva, ale může je značně upravit  - např. dát právo slova i jiný prostor jiným subjektům v jednání „fair play".     

Stávající právní úprava oprávnění  občanů města oproti úpravě předchozí, po zrušení okresů,  přinesla  jejich významné posílení. To doposud orgány města Roudnice n/L nezaregistrovali a neakceptují. To se nejzřetelněji projevuje v oprávnění občanů města vyjadřovat se  na zasedání  zastupitelstva ke všem projednávaným věcem, což předchozí úprava neumožňovala.  Totéž platí o právu občana § 16 odst. 2 písm. f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; a g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů. Současná úprava váže realizaci tohoto práva na jeho soulad s jednacím řádem zastupitelstva, což znamená, že jednací řád může, ale současně musí, nadřazenost zákona o obcích, stanovit jednoznačná, složitá, relativně  PŘESNÁ a kogentní právní normy pro udělení slova a která se snaží minimalizovat prostor pro správní uvážení a terminologicky přesně upravit konkrétní instituty správního řízení pro udělení slova  občanům na jednání zastupitelstva. Totéž platí na základě analogie o udělení slova k právu požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce a podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně v souladu se zákonem.

Nicméně vždy tak musí jednací řád   učinit   způsobem, který umožňuje realizaci tohoto práva, tzn. že pro žádnou situaci či případy nemůže vyloučit možnost vyjadřování se občanů k projednávaným věcem a požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce a podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty, které orgány obce je vyřizují bezodkladně. 

          Na základě této filozofie - ducha právního řádu, tedy  požadavek na zajištění klidného a důstojného průběhu zastupitelstva 22.4.2010, byl adresován nesprávnému oprávněnému účastníku jednání zastupitelstva, ale musíte se s důvěrou obrátit na řídícího jednaní, který organizovanou vědomou korupcí a současně Zneužitím pravomoci úřední osoby § 329 č.40/09 v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch

a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,(Z.o O a JŘ ZM)

b) překročí svou pravomoc, nebo

c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci,musí být potrestána odnětím svobody nebo zákazem činnosti.   

     

Návrh na usnesení:

Zastupitelstvo města Roudnice n/L  schvaluje dle předloženého písemného materiálu, aby se přepracoval Jednací řád zastupitelstva města Roudnice n/L za spolupráce právníka města, zástupce občanů, navrhovatele a starosty do příštího jednání zastupitelstva v duchu vycházejícího z principu  státního režimu České republiky, v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody, jako vlasti rovnoprávných, svobodných občanů, za dodržení zásady nadřazenosti zákonného práva občanů ze zákona, na základě základního práva rovnosti účastníků řízení tak, že současný právní řád váže realizaci tohoto práva na jeho soulad s jednacím řádem zastupitelstva, což znamená, že jednací řád může, ale současně musí, stanovit jednoznačná, složitá, relativně  přesné a kogentní právní normy pro udělení slova, která budou minimalizovat prostor pro jednání a terminologicky přesně upraví konkrétní instituty správního řízení pro udělení slova  účastníkům  jednání zastupitelstva. Totéž musí umožnit pro udělení slova k právu požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce a podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty, aby je orgány obce mohli vyřídit bezodkladně v souladu se zákonem.

Jednací řád  tak musí učinit způsobem, který umožňuje realizaci těchto práv bez nějakého omezení, tzn. že pro žádnou situaci či případy nemůže jednací řád vyloučit možnost vyjadřování se oprávněným účastníkům jednání k projednávaným věcem a požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce a podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty, které orgány obce vyřizují bezodkladně. V souladu se zákonnými právy občana města založených zvláštním zákonem o obcích z.č.128/2000 Sb. § 16 odst.2.


Jako třetí  návrh na projednání:

Navrhuji, aby zasedání zastupitelstva se svolávalo podle potřeby, tedy častěji a to v čase od 17 hodin do 21 hodiny, aby bylo efektivní pracovní a mohli se ho zúčastnit všichni  oprávnění občané této veřejné správy zúčastnit a především mohli samosprávu kontrolovat. Jiná kontrola orgánů města ze zákona není. Zastupitelstvo rozhoduje v zájmu občanů veřejně, tedy v čase kdy občané se tohoto zasedání mohou bezproblémově zúčastnit, nejlépe v době pracovního volna.

Při této příležitosti si dovolím občany obce vyzvat, aby šli k volbám a zvolili si své poslance, které znají a kteří budou hájit jejich zájmy, pokud takového neznáte, nevole ty co jsou u moci a dělají něco jiného než slibovali.

Návrh usnesení:

 Zastupitelstvo schvaluje, aby příští zasedání zastupitelstva byla v době, kdy většina občanů není v zaměstnání, tedy v pracovní dny od 17.00 hodin nejdéle do 21 hodiny, podle potřeby  a co nečastěji s menším počtem bodů programu. Závažná rozhodnutí projednávat ve dnech pracovního volna. Aby byla dána možnost a dostatek času občanům města se podílet na samosprávě svého města a jeho kontrole.

 Za realizaci tohoto usnesení zodpovídá tajemník města. Též zajistí, v souladu se zákonem, aby všechna svolaná jednání zastupitelstva byla veřejná a navržené věci se předjednávaly  a rozhodovaly na veřejných jednáních podle zákona, aby občané mohli realizovat své právo na vyjadřování k projednávané věci, tedy k odůvodnění stanovisek zastupitelů.


Děkuji za pozornost.                                                  Martin Beneš v.r.









Koncert mafie 24.4.2010

Koncert mafie 24.4.2010      

Zastupitelstvo města Roudnici n/L                                                                            24.4.2010

Otevřený dopis Koncert mafie 24.4.2010

                                                      NEJSME MALÉ DĚTI.

Vážení zastupitelé.

                                                

Doposud jsem se s několika dalšími občany a zastupiteli snažil Vám vysvětlit, jak vykonávat samosprávu města v souladu se zákonem, tedy na základě zákona a tak přiznávat účastníkům jednání jejich zákonná práva. To znamená v souladu s právy občanů, v duchu právní společnosti nedotknutelných hodnot důstojnosti občanů, jako rovnoprávných a svobodných, kteří jsou si v řízení rovni. Vy se máte povinnost k nim chovat zdvořile, v souladu se zákony a dobrými mravy. Veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.

Toto Vám státe vysvětlovat je jako, „Házet perly sviním"!

Proto Vám vysvětlím, jak to děláte. Naprosto bezostyšně veřejně porušujete práva občanů, jejich připomínkami, náměty a podněty vrchnostensky pohrdáte a obcházením zákonů, organizovaným spolčením loupíte a kradete veřejný majetek a prostředky občanům města. Využíváte současné nevymahatelnosti  práva  korupčními a nečinnými orgány činnými v trestním řízení a justice. Korupce je princip správy ČR. Přeci si musíme pomáhat.

Např.: Starosta města tuneluje, loupí veřejné prostředky občanů města s Vaší podporou, pro svoji soukromou volební kampaň, v souladu se zákonem, obchází zákon, a spoléhá na to, že mu to u nás občanů projde.

V současné hospodářské krizi společnosti, kdy nejsou prostředky na zdravotní péči, sociální podporu a zabezpečení důchodců i postižených, na co město nepřispívá ani korunou, město si koupí mobilní kryté podium, postaví ho technické služby, pro KZM a uskuteční se tam koncert v režii města a na náklady  města a využije se to pro volební kampaň starosty a TOP-O9. Jistě v souladu se zavedenou praxí a politickými mravy. Odporuje to a obchází dobré mravy. Odporuje a porušuje to zájem občanů Roudnice n/L. Jde o zájem úzké organizované skupiny občanů - „mafie", korupci! "Korupcí" se rozumí přímé či nepřímé vyžádání, nabídnutí, předání nebo přijetí nepřípustné výhody nebo vyhlídky na ně, které narušují řádné plnění jakékoli povinnosti nebo jednání vyžadovaného od příjemce nepřípustné výhody nebo vyhlídky na ně. Samospráva se hodnotí komplexně a zájmu občanů ve výsledku. Hlavně že Kalousek, z našeho pódia hlásá, volte nás, mi zajistíme, aby se veřejné prostředky neprojedly a neprotancovaly, aby k vám nenastoupili exekutoři a nevzali vám váš majetek.

Nejde o nezanedbatelné veřejné prostředky v hodnotě několika statisíc korun, které byly v rozporu s platným zákonem, použity proti zájmu občanů, v zájmu organizované „mafie" - úzké skupiny lupičů a zlodějů, hájící si své zájmy za podpory a spoluúčasti  Vás zastupitelů.

Děláte z nás občanů blbce, dojné krávy, které chcete vyždímat do naprosté chudoby. Dluhy zaplatíme přeci mi blbí občané, na které přijdou po volbách exekutoři.

                                           S pozdravem                                       Martin Beneš v.r.


Správní žaloba proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu

     

Martin Beneš Stavbařů 1783, 413 01 Roudnice n/L


                                                         č.j.: 5 Ca 113/2007-1 ze dne 10.4.2007.


                                                                                                            Městský soud

                                                                                                            Hybernská 18                                                                                                

                                                                                                            110 00 PRAHA - 1






Žalobce:                  Martin Beneš, důchodce

                                 Stavbařů 1783

413 01 Roudnice n/L



Žalovaný:                Ministerstvo vnitra ČR ,

                                 správní orgán pověřený dozorem nad samosprávou

                                 Nad Štolou 3

                                 170 00   PRAHA - 7


Žalobce obdržel dne 1.12.2009 rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13.5.2009, č.j.  5Ca113/2007-58 (dále jen „napadený rozsudek"), jímž byla zamítnuta jeho žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného.



                              

                                  Správní žaloba

proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu,

podaná podle ustanovení § 82 et seq. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „SŘS")







Dvojmo

Žádost o osvobození od soudního poplatku

Přílohy: dle textu, podle seznamu

 I.




Žalobce je občanem města Roudnice nad Labem. Žalovaný je Ministerstvo vnitra ČR, které je správním orgánem, který v zájmu dobré správy provádí dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti podle  Hlavy VI, Dozor díl 1,  včetně § 124, zákona o obcích č. 128/2000 Sb.(dále je „zákon").


V souladu s ustanovením § 124 zákona má žalovaný povinnost dozoru nad samosprávními orgány obcí. Dozor je vykonáván „z moci úřední", což znamená, že dozorový orgán, ať již  na základě vlastních zjištění nebo z podnětu třetí osoby, např. žalobce, porovnává, je-li usnesení, rozhodnutí a jiné opatření orgánů obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve žalovaný obec ke zjednání nápravy. Nesjedná-li  příslušný orgán obce nápravu do 60 dnů od doporučení výzvy, pozastaví žalovaný výkon takového usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti. 

Dne 12.1.2007 žalobce podal podnět č.j. ZM 1 Do/2007 ze dne 8.1.2007 (př.č.1) k provedení dozoru žalované, protože orgány města Roudnice n/L na 2. zasedání zastupitelstva obce porušily zákonem založená práva občanů obce a své povinnosti  zákonem uložené při správě města. Žalovaný po provedeném „předběžném" šetření, které zákon nezná a proto v rozporu s právním řádem ČR, dne 19.3.2007 č.j.: ODK-112-5/1-2007 (př.č.5) sdělil, že práva žalobce ani občanů nebyla porušena, že občané obce požadovaná práva nemají a že postup orgánu obce byl v souladu se zákonem o obcích, proto nejsou důvody k provedení dozorových opatření. To odůvodňuje konstatováním, že „Každé z právě uvedených práv je třeba vykládat odděleně", to je v rozporu s právním řádem ČR, který tvoří jednotný celek a jednotlivá ustanovení se nemohou negovat, jde o právní nihilismus, na kterém jsou založena všechna stanoviska žalovaného, jako správního dozorového orgánů, jak žalobce podrobně rozvádí v žalobě.

Tento výklad efektivně zbavuje žalobce jeho práv zakotvených v Ústavě ČR na spoluúčast na samosprávě obce a definovaných § 16 odst.2 zákona o obcích. Tím došlo k trvajícímu zásahu do žalobcova zákonem garantovaného práva. Tento zásah se naposledy projevil dne 19.3.2007 doručením sdělení žalovaného č.j.: ODK-112-5/1-2007 ze dne 15.3.2007.

O svých závěrech žalovaný informoval žalobce dopisem ze dne 5.2.2007 č.j.:ODK-112/1-2007 (př.č.2). Toto zjištění je v  rozporu s  relevantními podklady a to ověřeným   zápisem   2. zasedání    zastupitelstva  (př.č.3), zákonem  o  obcích   a  jednacím  řádem zastupitelstva Roudnice n/L (př.č.15) a jejími vlastními prvotními stanovisky, trpí vadami a je v rozporu s právními předpisy, proto se žalobce proti tomuto sdělení odvolal dne 5.2., 13.2., 20.2. a 12.3.2007 (př.č. 6,4,7,8). Žalovaný nevyhověl odvolání sdělením č.j.: ODK-112-5/1-2007 doručeném dne 19.3.2007 (př.č.5).


Žalovaný svým sdělením č.j. ODK -112-5/1-2007 ze dne 15.3.2007 doručené 19.3.2007 všechny námitky žalobce odmítl a považuje celou věc ze strany žalovaného za uzavřenou.


Za těchto okolností žalobce nemá žádné další prostředky k obraně svého práva a nezbývá mu než obrátit se na soud se správní žalobou proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu ve smyslu ustanovení § 82 et seq. SŘS a navrhnout, aby soud stanoviska žalované přezkoumal a přikázal žalované upustit od shora popsaného nezákonného jednání.



Důkaz č. 1: Podání žalobce MV č.j.: ZM 1 Do/2007 ze dne 12.1.2007.

Důkaz č. 2: Sdělení dozorového orgánu MV č.j.: ODK-112/1-2007 ze dne 5.2.2007

Důkaz č. 3: Ověřený zápis 2. zasedání zastupitelstva Roudnice n/L ze dne 19.12.2006

Důkaz č. 4: Podání žalobce MV č.j.: ZM 3 Do/2007 ze  dne 14.2.2007

Důkaz č. 5: Sdělení žalovaného č.j.: ODK-112-5/1-2007 doručeném dne 19.3.2007.

Důkaz č. 6: Podání žalobce MV č.j.: ZM 2 Do/2007 ze dne    6.2.2007

Důkaz č. 7: Podání žalobce MV č.j.: ZM 4 Do/2007 ze  dne 20.2.2007

Důkaz č. 8: Podání žalobce MV č.j.: ZM 5 Do/2007 ze  dne 12.3.2007

                                                                      II.



Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v posledním znění zakládá občanu obce jeho práva mimo jiné,  vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v  souladu s  jednacím řádem svá stanoviska k  projednávaným věcem, požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, je napadené sdělení žalovaného v rozporu s těmito právy.

Dále zákon o obcích ve svém § 96  direktivně nařizuje, že zastupitelstvo obce vydává jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce. Žalovaný  v zájmu dobré zprávy při výkonu dozoru, neověřil jednací řád, je-li v souladu se zákonem a v rozporu se zákonem potvrdil, že jednací řád města Roudnice n/L obsahuje podrobnosti o jednání zastupitelstva obce a je v souladu se zákonem.

Stávající právní úprava významně posílila oprávnění občanů obce. To se nejzřetelněji projevuje v oprávnění občanů vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva ke všem projednávaným věcem. Zákon ani jednací řád obce ovšem nedefinuje, co je „projednávaná věc".


Protože orgány obce odpírají občanům zákonem deklarovaná práva, obrátil se žalobce s dotazem na žalovaného, jak občan může realizovat svá práva při jednání zastupitelstva. Žalovaný na tento dotaz odpověděl sdělením  č.j.: MS-2266/2-2004 ze dne   27.12.2004,  žaloba př.č.19).


Toto sdělení, že „Od „obecného" oprávnění každého občana obce podle § 16 odst.2 písm. f)  zákona je třeba odlišit oprávnění podle § 94 zákona, podle kterého mají právo předkládat návrhy k zařazení na pořad připravovaného zasedání zastupitelstva obce jeho členové, rada obce a výbory. O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo  obce. Z uvedeného tedy vyplývá, že  navrhnout na pořad jednání probíhajícího zasedání zastupitelstva obce jsou oprávnění v souladu s § 94 zákona o obcích pouze jeho členové, nikoli každý  občan  obce,   prokazuje,   že   žalovaný   vykládá  zákonná  ustanovení  svévolně,  nepřesně  a nesprávně  v  rozporu  se  zákonem.  § 94 zákona deklaruje jen práva a povinnosti orgánů obce.

Od  tohoto  stanoviska žalovaného se odvíjí celá tato causa, která obsahuje stejný svévolný výklad právních ustanovení, užívá výrazů, které zákon nezná a ještě nesprávně. Proto se žalobce musel obrátit na soud, aby jednání žalovaného přezkoumal.


V citovaném sdělení žalovaného, o právech občanů na zasedání zastupitelstva obce, lze vysledovat záměny pojmů definovaných v zákoně, užívání pojmů, které zákon nezná, naprosto nepřesný  a  zavádějící   výklad   paragrafového   znění   zákona.  Vyvozený   závěr   žalované,   cituji:

„Navrhovat zařazení /určitého bodu/ na pořad jednání /probíhajícího/ zasedání zastupitelstva obce jsou oprávněni v souladu § 94 zákona o obcích /pouze/ jeho členové a /nikoli každý občan obce/."      Z rozboru tohoto prohlášení lze zjistit, že podstatně odporuje zákonné dikci § 94 zákona v odst. 1, která  deklaruje  právo orgánu obce, „Právo  předkládat  návrhy  k  zařazení na pořad jednání  /připravovaného/  zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory".


Každému občanovi obce zakládá právo předkládat  návrhy na pořad probíhajícího jednání zasedání    § 16 odst.2 písm. g).


Právo navrhnout zařazení určité(ho) záležitosti /bod(u) zákon nezná/ na pořad jednání na právě probíhajícím zasedání má každý občan obce, po udělení slova.


Občanovi je jedno, podle jakého ustanovení má právo, hlavě, že právo má a tak měla vypadat odpověď žalovaného při výkonu „dobré správy" a v režimu správního řádu § 4 odst.2.


Naopak § 94 odst. 2, deklaruje povinnost zastupitelstva, cituji: „O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání „rozhodne zastupitelstvo obce".  Jak rozhoduje  zastupitelstvo deklaruje § 87 zákona  a § 9 jednacího řádu.

Zmatečný závěr žalovaného, tato zmatení, záměna pojmů „probíhajícího" a „připravovaného zasedání", dále  záměnou „práva předkládat na pořad jednání připravovaného zasedání" s „povinností rozhodnout o zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva", má zásadní význam k posouzení zákonnosti rozhodnutí, usnesení a jiných opatření orgánů obce, pro potřeby výkonu dozoru žalovaného. Za této situace, kdy žalovaná si dikci zákona vykládá takto svévolně, nepřesně a diskriminačně k právu občanů, musí žalobce požádat příslušný soud o přezkoumání zákonnosti jeho postupu.                               


Jak zastupitelstvo obce má postupovat při přednesení návrhů přímo na jeho zasedání, zákon o obcích v dikci § 94 odst. 2 a jednací řád v § 6 odst.4 definuje: „o zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo". Také § 87 zákona o obcích definuje, jak zastupitelstvo rozhoduje. Viz stanovisko města Roudnice n/L ze den 25.6.2004 př. č. 17.

Toto stanovisko opět potvrzuje, že Zákon o obcích pamatuje i na možnost zařazení návrhů občana na pořad jednání zastupitelstva po zahájení jeho zasedání. V souladu s § 94 odst.2 zákona rozhodne o zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obec na program jeho jednání zastupitelstvo obce. Toto  ustanovení dopadá i na návrhy občanů, přičemž procedurální aspekty se budou řídit příslušným ustanovením § 7 jednacího řádu zastupitelstva. Pokud žádá občan o zařazení vlastního  návrhu na pořad jednání, je předsedající povinen dát o tom (rozhodnout) hlasovat zastupitelstvem. Zákonem je dána povinnost rozhodnout, ať už kladně, či záporně. Této zákonné úpravě odpovídá § 6 odst. 4 jednacího řádu".


Z tohoto stanoviska Města Roudnice n/L je průkazné, že opatření ze dne 15.12.2004 a 19.12.2006 použití Městské policie proti právu občana obce na 2. zasedání byla v rozporu se zákonem a žalovaný to měl dozorem zjistit a vyzvat orgány obce k zjednání nápravy.


Důkaz : př.č.17) Město Roudnice n/L - Jednací řád zastupitelstva města z pohledu garance   

                           občanských práv ze dne 25.6.2004.

             př.č.  3) Ověřený zápis 2. zasedání zastupitelstva Roudnice n/L ze dne 19.12.2006   



                                                                                III.


Žalovaný k provedení dozoru musí přistoupit „z úřední moci"  na podnět třetí osoby a to bez ohledu, zda-li se s podáním  na nezákonnost opatření orgánu města ztotožní nebo ne. A na základě správního dozorového řízení (formální nebo předběžný dozor zákon nezná) v režimu Správního řádu rozhodne, je-li opatření orgánu obce v souladu se zákonem nebo není-li v souladu se zákonem a potom uplatní dozorové opatření a vyzve orgány obce ke zjednání nápravy. (Př.č.10 a 11 str. 2-3. č.j.: ODK-541/2-2007 ze  dne 15.3.2007)   To je podle logiky, gramatiky a smyslu zákonného ustanovení o dozoru nad samosprávou obcí § 124 zákona. Nedostatečný rozsah dozorových opatření a důslednost žalované v porovnání rozhodnutí, usnesení a ostatních opatření orgánů obce, je-li v souladu se zákonem a ostatními právními předpisy, jako je např. Jednací řád podle § 124 zákona, lze transparentně dokázat stanoviskem žalovaného č.j. ODK 236/4-2007 ze dne 13.2.2007 př.č.9, kdy v  ad 6) posuzuje právo občana založené ustanovením § 16 odst. 2 písm. f). Stanovisko žalovaného, že „za specifický je třeba považovat požadavek vznesený občanem obce na zasedání zastupitelstva obce, aby projednání určité záležitosti bylo zařazeno na pořad jednání tohoto zasedání zastupitelstva", je v rozporu se smyslem zákonem  založených  práv  občanů  podílet se na samosprávě obce a právem vyjadřovat se k projednávaným věcem na zasedání  zastupitelstva obce.


Z  logiky  veřejného  jednání zastupitelstva § 93 odst. 2 zákona a účasti občanů s právem vyjadřovat se k projednávaným věcem § 16 odst.2 písm. c), je samozřejmé a normální, že nastane potřeba podání občanem alternativního, pozměňovacího nebo jiného návrhu na řešení projednávané věci. Žalovaný ještě neakceptoval právo občanů účasti na správě svého města a prosazovat své zájmy na správě věcí veřejných.. To byl hlavní důvod významného posílení práv občanů ve stávající právní úpravě oprávnění  občanů platné již od roku 2003 a orgány veřejné správy, včetně žalovaného, odmítají tato oprávnění občanů uznat!

Vznesený požadavek na projednání určité záležitosti přímo na zasedání zastupitelstva, tedy nelze chápat jako zvláštní („specifický") způsob realizace práva podle § 16 odst. 2 písm. f) a g) zákona, ale jako normální a běžný způsob realizace práva občanů obce, z kterého lze, v rozporu se stanoviskem žalované, odvodit právo občana požadovat  projednání určité záležitosti na právě probíhajícím zasedání zastupitelstva obce.


Již z ustanovení § 7 odst. 3 Jednacího řádu, že jednáni zastupitelstva musí mít pracovní charakter a věcný průběh. V opačném případě to nedává žádný smysl a účast občanů na samosprávě obce je potom jen kulisou pro direktivní rozhodování zastupitelů a to je v rozporu s ústavními právy občanů. To ještě dokazuje skutečnost, že proceduru tohoto práva zákon ani jednací řád neobsahuje! To měl  na základě výkonu dobré správy dozoru, podle § 124 zákona, žalovaný porovnat se zákonem § 96 a učinit dozorové opatření, když rozhodnutí, usnesení orgánu obce je v rozporu se zákonem. Jednací řád je evidentně usnesení nebo rozhodnutí orgánu obce na úrovni Obecně závazné vyhlášky obce, jako místní zákonné normy, jako právního závazného předpisu ve smyslu zákona § 124 .  §12 odst. 1 nařízení obce (právní předpis obce)


To již měl  posoudit žalovaný, jako ústřední správní dozorový orgán.

Podle ustanovení § 96 zákona o obcích musí být v jednacím řádě stanoveny podrobnosti o jednání zasedání zastupitelstva. V jednacím řádě zastupitelstva tyto podrobnosti chybí a na základě této skutečnosti vznikají rozhodnutí, usnesení a jiná opatření orgánu obce v samostatné působnosti ve zřejmém a závažném rozporu se zákonem. Tím prokazatelným způsobem porušuje orgán obce § 69 zákona o obcích, na základě kterého slíbil na svou čest a svědomí, že svoji funkci bude vykonávat v zájmu občanů obce a řídit se Ústavou a zákony ČR a dbát na to, aby zasedání zastupitelstva mělo pracovní charakter a věcný průběh (§ 7 odst.3 jednacího řádu). Žalovaný to dozorem nezjistil a  tento rozpor  jednacího řádu se zákonem obci toleruje.

Dále v § 95  v odst. 1) zákon o obcích definuje, že v zápise o průběhu zasedání zastupitelstva obce se vždy uvede počet přítomných zastupitelů . V souvislosti s ustanovením § 92 odst.3) zákona o obcích a  § 12  jednacího řádu,  který deklaruje,  „jestliže při jednání zastupitelstva obce nebo v jeho

průběhu není přítomna  nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, ukončí předsedající zasedání zastupitelstvo obce". To považuje žalovaná za formalizmus a opatření dozoru neprovedla.


Důkaz : př.č. 9) žalovaná č.j.: ODK-236/4-2007; ODK-293/4-2007 ze dne 13.2.2007

Na protiprávnost usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce žalobce a občané obce upozornili žalovaného a ten v rozporu se zákonem vyhodnotil údajně relevantní podklady a po jejich vyhodnocení zjistil, že postup města Roudnice n/L neodporuje zákonu a nejsou tak dány důvody k přijetí dozorových opatření. O svých závěrech žalovaná informovala žalobce dopisem ze dne 5.2.2007 č.j.:ODK-112/1-2007 (př.č.2). Toto zjištění je v  rozporu s  relevantními podklady a to ověřeným   zápisem   2. zasedání    zastupitelstva   (př.č.3),   zákonem   o   obcích   a  jednacím  řádem

zastupitelstva Roudnice n/L (př.č.15) a jejími vlastními prvotními stanovisky, trpí vadami a je v rozporu s právními předpisy, proto se žalobce proti tomuto sdělení odvolal dne 5.2., 13.2., 20.2. a 12.3.2007 (př.č. 6,4,7,8). Žalovaná nevyhověla odvolání sdělením č.j.: ODK-112-5/1-2007 doručeném dne 19.3.2007 (př.č.5).


Žalovaný svým sdělením č.j. ODK -112-5/1-2007 ze dne 15.3.2007 doručené 19.3.2007 všechny námitky žalobce odmítl a považuje celou věc ze strany žalovaného za uzavřenou.


Za těchto okolností žalobce nemá žádné další prostředky k obraně svého práva a nezbývá mu než obrátit se na soud se správní žalobou proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu ve smyslu ustanovení § 82 et seq. SŘS a navrhnout, aby soud stanoviska žalované přezkoumal a přikázal žalované upustit od shora popsaného nezákonného jednání.


Důkaz č. 1: Podání žalobce MV č.j.: ZM 1 Do/2007 ze dne 12.1.2007.

Důkaz č. 2: Sdělení dozorového orgánu MV č.j.: ODK-112/1-2007 ze dne 5.2.2007

Důkaz č. 3: Ověřený zápis 2. zasedání zastupitelstva Roudnice n/L ze dne 19.12.2006

Důkaz č. 4: Podání žalobce MV č.j.: ZM 3 Do/2007 ze  dne 14.2.2007

Důkaz č. 5: Sdělení žalovaného č.j.: ODK-112-5/1-2007 doručeném dne 19.3.2007.

Důkaz č. 6: Podání žalobce MV č.j.: ZM 2 Do/2007 ze dne    6.2.2007

Důkaz č. 7: Podání žalobce MV č.j.: ZM 4 Do/2007 ze  dne 20.2.2007

Důkaz č. 8: Podání žalobce MV č.j.: ZM 5 Do/2007 ze  dne 12.3.2007



                                 IV.


Podaný podnět k vykonání dozoru žalovanému, podle zákona o obcích § 124,  v samostatné

působnosti orgánů obce Roudnice n/L, požadoval výkon dozoru nad zasedáním zastupitelstva:


Dne 19.12.06 jednalo zastupitelstvo města Roudnice n/L na svém 2.zasedání zastupitelstva města Roudnice n/L (ZM) a jeho průběh, usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánu města v samostatné působnosti byla ve zřejmém a závažném rozporu se zákonem o obcích (dále jen zákon)  a jednacím řádem zastupitelstva města Roudnice n/L (dále jen JŘ).


Žádám MV, aby po provedení dozoru ve smyslu § 124/2, pozastavil výkon těchto ustanovení, rozhodnutí a ostatních opatření orgánů města.

  • 1) ZM rozhodlo usnesením o JŘ, který je ve zřejmém a závažném rozporu se zákonem § 96.
  • 2) Na jednání ZM nebyla trvale přítomna nadpoloviční většina z21 členů a tak byl závažně a zřejmě porušen zákon § 92/3. Bod 17. podání.
  • 3) Starosta města zneužil práva veřejného činitele a v rozporu se zákonem použil Městskou Policii kzabránění občanovi ve výkonu práva dle § 16/2 odst.c),f) a g).

Tato zřejmá a závažná porušení zákona jsou prokazatelná z ověřeného zápisu 2. zasedání zastupitelstva města Roudnice n/L


Důkaz př.č.1: Podání MV č.j.: ZM 1 Do/2007 ze dne 12.1.2007.

           př.č.3: Ověřený zápis 2. zasedání zastupitelstva Roudnice n/L ze dne 19.12.2006

     

                                                V.


Žalovaný provádí dozor nad vydáním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření podle § 124 zákona o obcích. A to tak, že porovnává tato usnesení, rozhodnutí nebo jiná opatření orgánů obce (města) se zákonem. Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem (např. Jednacím řádem) a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy. Zákon nikde neurčuje, že tato usnesení, rozhodnutí a jiná opatření musí být písemná. Nezjedná-li příslušný orgán obce nápravu do 60 dnů od doručení výzvy, pozastaví Ministerstvo vnitra výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiná opatření orgánů obce v samostatné působnosti.

Ve sdělení č.j.:ODK-1018/4-2006 ze dne 27.6.2006 žalovaný tvrdí,že orgány oprávněné k dozoru (!!!) nad výkonem samostatné působnosti obcí jsou oprávněni činit opatření ke zjednání nápravy pouze v případech, kdy zjistí nesoulad  nařízení obce se zákony a nesoulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce, které nejsou  nařízením obce, se zákony, jinými právními předpisy nebo v jejich mezích též  s usnesením vlády nebo směrnicemi ústředních správních orgánů.

Pokud je však zjištěno pochybení například ve způsobu jednání (činnosti) a postupů (způsob práce) orgánů obce", (které jednají a postupují jedině na základě svých rozhodnutí, usnesení a opatření v rozsahu ustanovení zákonů  a ostatních právních zákonů, právního řádu ČR. poz. žalb.),  neumožňuje  současná  právní

 úprava orgánům oprávněným k dozoru nad výkonem samostatné působnosti vynutit si u orgánů obce nebo dokonce jim ukládat zjednání nápravy."!!!!!!  Tento závěr je v rozporu s ustanovení zákona § 124, hlavy VI o Dozoru, kde se v § 124 určuje, co žalovaná musí učinit, pokud orgány obce jednají v rozporu se zákonem.

Organy obce jako samospráva jsou ve veškeré činnosti vázáni nějakým právním ustanovením, místní normou, jako je jednací a správní řád, spisový řád atp. Samospráva je volena občany obce a svůj výkon samosprávy vykonávají v zájmu občanů  a musí se řídit Ústavou, zákony ČR, ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, jako je i Mezinárodní občanskoprávní úmluva o korupci (dále jen „právní předpisy"). Článek 2 Občanskoprávní úmluvy o korupci definuje korupci takto: „Pro účely této  úmluvy se „korupcí" rozumí přímé či nepřímé vyžádání, nabídnutí, předání nebo přijetí úplatku či jakékoli jiné nepřípustné výhody nebo vyhlídky na ně, které narušují  řádné plnění jakékoli povinnosti nebo jednání vyžadovaného od příjemce úplatku, nepřípustné výhody nebo vyhlídky na ně".


 Obec je samostatně spravovaná  zastupitelstvem obce,  zastupitelstvo  je  kolektivní  orgán  který  jedná  veřejně  a  rozhoduje jenom, platným usnesením, rozhodnutím a jinými opatřeními,  ke kterému je  podle § 87 zákona  třeba souhlasu  nadpoloviční  většiny  všech členů zastupitelstva obce. Ty jsou vždy přezkoumatelné, protože se ze všech jednání pořizuje ověřený zápis a usnesení.


A právě tento postup  musí žalovaný při správním dozorovém řízení přezkoumávat a porovnávat, je-li  nějaké takové usnesení, potřebné a bezpodmínečné k činnosti kolektivnímu správnímu orgánu obce, a dále, je-li takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření tohoto orgánu obce v souladu se zákonem. Pokud tedy byla shledána  dozorovým orgánem „jistá pochybení", slovníkem právních předpisů, se jedná o rozpor se zákonem, žalovaná musí v dikci zákona, jak to udělala, vyzvat obec k zjednání nápravy.


Dikce zákona pokračuje tím, že nezjedná-li příslušný orgán obce (zastupitelstvo) nápravu do 60 dnů, pozastaví žalovaná výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce. Správní dozorový orgán v rozhodnutí současně stanoví obci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.


V §124 odst. 3) zákon určuje:„Nezjedná-li příslušný orgán obce ve stanovené lhůtě nápravu, podá dozorový orgán do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce v samostatné působnosti".


Na základě tohoto ustanovení zákona, není prohlášení žalovaného ve sdělení č.j.: ODK-1018/4-2006 ze dne 27.6.2006 v souladu se zákonem a i neprovedení dozoru a z něho vyplývajících dozorových opatření, je v rozporu s právními předpisy.


Na závěr žalovaného úsměvné doporučení a doplnění  pro úplnost, že nejúčinnější nástroj na dosažení  nápravy fungování orgánů města  drží v rukou  občané - voliči, kteří jsou, obrazně řečeno, oprávněni při volbách předložit stávajícím členům orgánu města účet za úroveň správy věcí veřejných, je irelevantní k věci a je důkazem nedostatku právního myšlení správních úředníků, jejich pohrdání právy občanů založených Ústavou ČR a z ní odvozeného právního řádu i v rozporu dobré správy, ignorování práva občanů na spoluúčast na správě města, která byla současnou právní úpravou významně posílena. Jde o výkon veřejné správy stereotypem doby nesvobody, bez přiznání práv občanů a nemožnosti vymoci si Základní lidská práva na základě zákonných postupů. Ve svém důsledku korupčním jednáním, nabídnutí nepřípustné výhody orgánům obce.


Důkaz č.18: Sdělení žalovaného č.j.:ODK-1018/4-2006 ze dne 27.6.2006


                                                                     VI.


Práva občanů na spoluúčast na správě obce zakládá Ústava ČR čl. 99, kde definuje, že obce jsou „základními územními samosprávními celky" přičemž podle čl. 100 Ústavy ČR jsou obce dále             „územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu". Na tento základní rozměr potom navazuje podrobnější úprava „osobních" otázek postavení a samosprávy obce v některých následných ustanoveních zákona o obcích a jeho změn, a dále  režimu postavení občanů obce a jejich oprávnění.

Obec jako veřejnoprávní korporace povolaná k výkonu samosprávy, je svým postavením a poslání předurčena k tomu, aby při výkonu své působnosti a pravomoci realizovala, a přirozeně i chránila příslušný veřejný zájem, resp. veřejné zájmy. Tyto  zájmy nesmí být v rozporu s platnými právními předpisy. Veřejné zájmy souvisí s režimem veřejné správy, jakož i  s postavením, posláním a úkoly orgánů veřejné moci.     Správní orgán nemůže  rozhodovat, že občan právo nemám!

Pojetím obce (města) jako samosprávného společenství občanů je fakticky založen tzv. osobní základ samosprávy obcí, tvořený, resp. představovaný tzv. občany obce, vybavenými příslušnými oprávněními. Východiskem těchto oprávnění je ústavněprávní oprávnění podílu občanů na správě věcí veřejných přímo, nebo volbou svých zastupitelů,  zakotvené v čl. 21 Listiny.

Občané obce jsou zejména oprávněni mimo jiné, účastnit se  na zasedání zastupitelstva  obce a v souladu s jednacím řádem se vyjadřovat k projednávaným věcem, jakož  i podávat orgánům obce  návrhy, připomínky  a podněty. Mimo to jsou  občané obce  dále oprávněni požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce.

Stávající právní úprava oprávnění občanů obce oproti úpravě předchozí přinesla její významné posílení. To žalovaný dosud neakceptuje. To se nejzřetelněji  projevuje v oprávnění  občanů obce vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva ke všem projednávaným věcem, což předchozí úprava  neumožňovala!

Současná právní úprava váže realizaci tohoto oprávnění na jeho soulad s  jednacím řádem zastupitelstva, což znamená, že jednací řád musí stanovit jednoznačná pravidla pro udělování slova občanům na jednání zastupitelstva. Totéž analogicky platí pro podávání návrhů, připomínek a podnětů na zasedání zastupitelstva obce. Nicméně vždy tak musí jednací řád učinit způsobem, který umožňuje realizaci těchto oprávnění (práv), tzn. že pro žádné situace či případy nemůže vyloučit možnost vyjadřování se občanovi ke všem projednávaným věcem, podávání návrhů, připomínek a podnětů na zasedání zastupitelstva obce. Tyto podrobnosti musí jednací řád na základě dikce § 96 zákona o obcích obsahovat. Žalovaný to musí, ve smyslu § 124 zákona o obcích, důsledně ověřovat.POKUD  JŘ NEOBSAHUJE PODROBNOSTI, TO NEZNAMENÁ, ŽE OBČAN PRÁVO NEMÁ!

Proceduru podávání návrhů a podnětů přímo na zasedání zastupitelstva obce  nestanoví zákon, ani Jednací řád zastupitelstva města Roudnice n/L. Při absenci explicitní úpravy výkonu tohoto práva, lze z dikce § 94 zákona o obcích  a contrario dovodit, že občan  obce v souvislosti s ustanovením § 16 odst. 2, písm. c), f) a g), § 94 odst.2 zákona o obcích a § 6 odst. 4. jednacího řádu, smí návrhy přednést přímo na zasedání zastupitelstva v rozsahu § 4 odst. 6) a 7) jednacího řádu a to ústně. Viz žalovaný č.j.:MS-2266/2-04 z 27.12.04 a ODK-623/2-2005 z 6.4.05 (př.č. 19 a 16).

Žalovaný má na základě § 124 zákona o obcích povinnost dozoru nad orgány obcí a porovnávat jsou-li jejich rozhodnutí, usnesení a jiná opatření orgánů obce v souladu s právními předpisy v režimu správního řádu. To žalovaný v rozporu s dobrou správou a zákonnými právy občanů neudělal.

Jedním ze základních důvodů, pro který  byl schválen nový Správní řád zákon č. 500/2004 Sb., byla absence obecné úpravy  rozhodování orgánů územní samosprávy o právech a povinnostech osob v samostatné působnosti. Tento nedostatek se snaží Správní řád řešit mimo jiné již samotným vymezením pojmu „správní orgán", který vymezuje funkčně a zahrnuje mimo jiné i „orgány územních samosprávních celků". Ustanovení správního řádu se samozřejmě uplatní subsidiárně  v  případech, kdy neexistuje  zvláštní úprava speciálními zákony (jedná se např. o zákon č. 128/2000 Sb., o obcích).

Zákon o správním řízení je v souladu s Ústavou ČR  a odpovídá požadavku v čl. 2 odst.3 Ústavy ČR, který stanoví, že „státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat  jen v případech, mezích a způsobem, které stanoví zákon". Správní řád respektuje  i ustanovení čl. 2 Listiny  základních práv a svobod, které praví, že „každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu" a čl. 37 odst. Listiny, podle něhož „všichni účastníci  jsou si v řízení rovni".  Z toho plyne, že žalovaná měla při výkonu správního řízení dozoru postupovat v souladu se správním řádem.

Žalovaný je povinný v zájmu dobré správy se zákony pracovat a musí dbát, aby přijatá řešení byla v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídala okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných a podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. (Porovnej: Město Roudnice n/L ze den 25.6.04 a žalovaného č.j.:MS-2266/2-04 ze 27.12.04, ODK-623/2-05 ze dne 6.4.05, ODK-112-5/1-07 z 15.3.07).

Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci,        o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky ustanovení v § 2 správního řádu. Žalovaný musí postupovat v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součásti právního řádu (např. Mezinárodní občanskoprávní úmluva o korupci). Žalovaný má uplatňovat svou  pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byl zákonem  § 124 o obcích, nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém  mu  byla svěřena. Ne rozhodovat oprávu občna, založeného Ústavou ČR.

Žalovaný v souvislosti se svým úkolem má poskytnout dotčené osobě přiměřené poučení o jejich právech a povinnostech v souladu s  právními předpisy. Žalovaný má umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy v souladu se zákonem. To žalovaná nečiní.

Zákon o obcích v § 124 definuje, jak má žalovaný vykonávat dozor nad výkonem samosprávy. Je-li  usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, vyzve žalovaný obec ke zjednání nápravy.

Žalobce má právo a povinnost podílet se na správě věcí obecních, a to mu musí umožnit jednací řád. Řízení jednání zastupitelstva města  neodpovídá právnímu řádu ČR a to žalovaná nezjistila.


Důkaz č.  2: Sdělení dozorového orgánu MV č.j.: ODK-112/1-2007 ze dne 5.2.2007

Důkaz č.  5: Sdělení žalovaného č.j.: ODK-112-5/1-2007 doručeném dne 19.3.2007.

Důkaz č.  9: Sdělení žalovaného č.j.: ODK-236/4-2007; ODK-293/4-2007 ze dne 13.2.2007

Důkaz č.10: Sdělení žalovaného č.j.: ODK-ODK-541/2-2007 ze  dne 15.3.2007  Krejza ml.                                                 

Důkaz č.11: Sdělení žalovaného č.j.: ODK-ODK-541/2-2007 ze  dne 15.3.2007 Krejza st.

Důkaz č.16: Sdělení MV ředitelce KÚ Ústeckého kraje  č.j.: ODK-623/2-2005 ze dne 6.4.2005

Důkaz č.19:Sdělení žalovaného č.j.: MS-2266/2-2004 ze dne   27.12.2004

Důkaz č.17:Město Roudnice n/L JŘ ZM z pohledu garance občanských práv ze dne 25.6.2004



                                                     VII.



Ustanovení § 124 zákona o obcích stanoví, že  je-li usnesení,  rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, např. Jednacím řádem zastupitelstva obce, vyzve žalovaný obec ke zjednání nápravy.


Ze sdělení žalované č.j.: ODK-112/1-2007 ze dne 5.2.2007 je průkazné, že žalovaný jednal v rozporu se zákonem a jinými právními předpisy a neporovnal opatření orgánu obce se zákonem.


Žalovaný ve svém sdělení uvádí, v rozporu se zákonem, že  cituji: „Ohledně uplatnění práva občana obce, vyjádřeného ust. § 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích, přímo na zasedání zastupitelstva  obce uvádíme, že z citovaného ustanovení nevyplývá oprávnění občana požadovat projednání určité záležitosti na právě probíhajícím zasedání zastupitelstva obce". Toto rozhodnutí je v rozporu s právy občana založenými ustanovenými § 16 odst. 2 písm. f) a g) zákona o obcích a § 6 odst. 4. jednacího řádu. Zákon o obcích nikde nezakazuje nebo neomezuje oprávnění občana požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem obce a podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty, přímo na zasedání zastupitelstva obce, naopak § 6 odst. 4 jednacího řádu s tím počítá. Hlavně když proceduru podávání návrhů atp. přímo na zasedání zastupitelstva nestanoví zákon, ani Jednací řád zastupitelstva města Roudnice n/L. Při absenci explicitní úpravy výkonu tohoto práva, lze z dikce § 94 zákona o obcích a contrario dovodit, že občan  obce v souvislosti s ustanovením § 16 odst. 2, písm. c),f) a g), § 94 odst.2 zákona o obcích a § 6 odst. 4 jednacího řádu smí návrhy přednést přímo na ZM v rozsahu § 4  odst. 6) a 7) jednacího řádu a to ústně.


Další výklad žalované je irelevantní a v rozporu s jednacím řádem zastupitelstva města Roudnice n/L. V úvodu sdělení žalovaná konstatuje, že cituji: „podrobně se seznámilo s Vaším podáním,  vstoupilo v jednání (!!!?) s představiteli města Roudnice n/L, vyžádalo si relevantní podkladové materiály a k věci zaujalo následující stanovisko".  

Cituji dále stanovisko žalovaného: „Výkladem tohoto ustanovení (§ 16 odst. 2 písm. f) zákona o obcích,) ve spojení s ust. § 94 odst. 1 a odst. 2 zákona o obcích lze (?!) dospět k závěru, že právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají pouze jeho členové, rada obce a výbory, a nikoliv každý občan obce"!  To je v rozporu se smyslem  právního předpisu  § 4 odst. 10 jednacího řádu zastupitelstva Roudnice n/L.

Jen pro pořádek, žalobce se dovolává podávání návrhu na právě probíhajícím zasedání zastupitelstva, takže jde o irelevantní a ještě protiprávní rozhodnutí.


Město Roudnice n/L svým rozhodnutím č.j. SR/11/Fr/05 ze dne 12.1.2005 na podnět na zasedání zastupitelstva dne 15.12.2004 rozhodlo, že návrhy, podněty a připomínky orgánům města podle § 16 odst. 2 písm.g) zákona o obcích, může občan podávat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,      365 dní v roce. Tedy kdykoliv, tedy i na právě probíhajícím zasedání zastupitelstva.


Důkaz č.13: Odpověď orgánu města Roudnice n/L  č.j.: SR/11/Fr/05  ze dne 12-1-2005 (kopie)


Žalovaný ve svém sdělení ředitelce KÚ Ústeckého kraje  č.j.: ODK-623/2-2005 ze dne 6.4.2005 vysvětluje „podle § 16 odst. 2, písm. f) zákona o obcích, že občan má právo požadovat projednání  určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou města nebo zastupitelstvem města. Zákon o obcích však uvedené právo blíže nekonkretizuje a neupravuje ani konkrétní způsob jeho realizace. Z tohoto důvodu je, podle našeho názoru, třeba připustit realizaci tohoto práva jakýmkoli zákonem dovoleným způsobem. ... nelze tedy vyloučit ani případy jiného způsobu realizace, např. ústně". „Na ZZM"!!!


Občan, podle našeho  názoru, má právo zastupitelstvu města při projednávaní programu jednání navrhnout projednání určité záležitosti v samostatné působnosti zastupitelstva" (tj. zařazení na program přímo na zasedání zastupitelstva města! p.žalob.), „to vyplývá nikoli z obsahu práva podle § 16  odst. 2 písm. f)  zákona o obcích, ale z jiných ustanovení zákona o obcích, konkrétně z ustanovení § 16 odst.2 písm. c) ve spojení s § 94 odst.2 zákona o obcích". (A § 6 odst.4 jednacího řádu!) Toto stanovisko prokazuje úmyslné korupční protiprávní jednání žalovaného při dozoru nad jednáním orgánů obce dne 19.12.2006.


Důkaz č.16): Sdělení MV ředitelce KÚ Ústeckého kraje  č.j.: ODK-623/2-2005 ze dne 6.4.2005


To jsou stanoviska žalovaného před podáním podnětu na kontrolu 2. zasedání zastupitelstva města Roudnice n/L dne 19.12.2006. V souvislosti s uvedenými sděleními je sdělení žalovaného     č.j.: ODK-112/1-2007 ze dne 5.2.2007 zmatečné a protichůdné, v rozporu se zákony, právními předpisy a správním řádem § 2 odst. 4), podle toho žalovaný má dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i  na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Z citovaných dokladů je průkazné, že jde o dlouhodobý spor o práva občanů, neřešený správními dozorovými orgány od roku 2004.


Kdyby žalovaný v dokazování postupoval v režimu správního řádu § 2 a § 3 ve smyslu § 51 odst. 1, který definuje, že k provedení důkazů lze užít všech dostupných prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány  nebo provedeny v  rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny (v naší cause jde o ověřený zápis zasedání, zákony a jednací řád), svědeckou výpověď a znalecký posudek (např.soudní přezkum), musel by  žalovaný zjistit, že jednací řád zastupitelstva Roudnice n/L v § 4 příprava zasedání zastupitelstva města,  v bodě 10) umožňuje občanům města požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti a rozhodovací kompetenci zastupitelstva města na připravovaném zasedání. Jde o důkaz, že žalovaný neměl k dispozici relevantní podkladové materiály  a  rozhodl protiprávně.   

Žalovaný, jako ústřední správní dozorový orgán, v zájmu dobré správy a povinnosti se svým úkolem dozorovat a poskytovat účastníkům přiměřené poučení o jejich právech a povinnostech v souladu s  právními předpisy, dále musí umožnit účastníkům uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy, měl dostatek času požádat soud o přezkum a odborný posudek kompetentních orgánů  ke svým výkladům práv občanů na spoluúčast na správě své obce, tento spor o práva občanů se vede prokazatelně od roku 2003. Její dosavadní postup je velice nešťastný, dokonce se dá hodnotit, za účelový a evidentně korupční.

Dále jde o porušení úvodního ustanovení § 7 správního řádu, že účastníci řízení mají  při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Správní orgán postupuje vůči účastníkům nestranně a vyžaduje od všech účastníků plnění jejich procesních povinností rovnou měrou. Pokud tedy žalovaný „vstoupil v jednání" s orgány města, s jedním účastníkem, bez přítomnosti žalobce, jde o provedení důkazů v rozporu s právními předpisy a s porušením rovných podmínek účastníků. Ve skutečnosti jde o diskriminaci žalobce a korupční jednání žalovaného.


Důkaz č.  2: Sdělení dozorového orgánu MV č.j.: ODK-112/1-2007 ze dne 5.2.2007

Důkaz č.13:Odpověď orgánu města Roudnice n/L  č.j.: SR/11/Fr/05  ze dne 12.1.2005 

Důkaz č.16:Sdělení MV ředitelce KÚ Ústeckého kraje  č.j.: ODK-623/2-2005 ze dne 6.4.2005



                                                    VIII.


Žalovaný v rozporu se zákonem, konstatoval v č.j.:ODK-112/1-2007 př.č.2., cituji: „že schválení jednacího řádu Zastupitelstva města Roudnice n/L, kdy byl v bodě 16 programu zasedání schválen jednací  řád  ve  znění z 28. dubna 2003 není v rozporu se zákonem. Údajně zastupitelstvo města pouze deklarovalo vůli řídit se jednacím řádem, který již  je platný a účinný. Ohledně shora popsaných práv občanů obce  je předmětný jednací řád  plně v souladu se zákonem o obcích".

Zákon o obcích v § 96 deklaruje, že zastupitelstvo obce vydá  jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obce. Dikce tohoto paragrafu definuje, že jednací řád musí stanovit jednoznačná pravidla pro udělování slova občanům na jednání zastupitelstva. Totéž analogicky platí pro podávání návrhů, připomínek a podnětů na zasedání zastupitelstva obce. Nicméně, vždy tak musí jednací řád učinit způsobem, který umožňuje realizaci těchto oprávnění (práv), tzn. že pro žádné situace či případy nemůže vyloučit možnost vyjadřování se občanovi k projednávaným věci, podávání návrhů, připomínek a podnětů na zasedání zastupitelstva obce. Tyto podrobnosti musí jednací řád na základě dikce § 96 zákona o obcích obsahovat.


To žalovaný v dozorovém správním řízení neporovnával, nepostupoval tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti,  přestože je mu známo, že orgány města na základě tohoto rozhodnutí o jednacím řádě, ve zřejmém a závažném rozporu se zákonem, dlouhodobě porušují práva občanů a zákon o obcích  § 96. Opět žalovaný, jako ústřední správní, zákonem určený, dozorový orgán, odpovídá za soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů samosprávy se zákonem, rozhodl formálně, na úkor obsahu, a porovnal svůj výklad práv občanů, místo se skutečnými právy občanů založenými Ústavou ČR a jejím právním řádem a konstatoval, že na základě tohoto irelevantního jeho výkladu, v rozporu se zákonem, je jednací řád „plně v souladu s jejím výkladem zákona".


Jiná opatření orgánu města, při absenci podrobností o jednání zastupitelstva, jsou v rozporu s § 7 odst.3 jednacího řádu, které má mít pracovní charakter a věcný průběh. Místo toho zastupitelstvo obce, se celé hodiny dohaduje s občany o procedurách realizace práv občanů na spoluúčast na samosprávě obce. Na 2. zasedání dne 19.12.2006 to vyvrcholilo, zneužitím pravomoci veřejného činitele řídícího jednání, který použil v rozporu se zákonem Městskou policii, proti právům občana, který požadoval podat orgánům obce návrh na projednání podle § 16 odst.2 písm. g) zákona o obcích a § 6 odst. 4 jednacího řádu. Řídící jednání občanovi toto právo odmítl a nechal ho vyvést ze zasedání zastupitelstva Městskou policií. Se souhlasem žalovaného.


Závažnost protiprávního postupu žalované lze prokázat tím, že na požadavky žalobce, aby orgány města dodržovaly zákonem stanovená práva občanů na zasedání zastupitelstva obce, se orgány obce zaštiťují sdělením žalovaného jako rozhodnutím a konstatují, že napadané protiprávní jednání je, na základě rozhodnutí dozorového nadřízeného orgánu, v souladu se zákonem. Viz ověřený zápis   3. zasedání zastupitelstva Roudnice n/L ze dne 8.3.2007 (př.č.12). Žalobce proti tomu nemůže úspěšně protestovat, protože orgány města jsou o svém údajně „zákonném postupu" ubezpečeni autoritou žalovaného, jako ústředního správního dozorového orgánu. V této souvislosti a výše citovaných dokladů, se žalobce domnívá, že jde o prokazatelné organizované korupční jednání veřejné správy.


Vyvedení občana Městskou policií ze 2.zasedání zastupitelstva dne 19.12.2006, toto rozhodnutí orgánu města, žalovaná hodnotila z podkladových materiálů, cituji: „že starosta, který zasedání řídil, pouze zabezpečoval jeho nerušený průběh". Pokud žalovaná si vykládá zákon tak, že nerušený průběh zasedání si orgány města zajistí tím, že zabrání občanům požadování projednání vlastní věci, podávání návrhů, připomínek a podnětů tak,  že  je  vyvedou  ze  zasedání  Městskou  policií,  jde  o  evidentní  nepochopení  zákona. A za této skutečnosti je pochopitelné, že po přezkoumání  žalobcem napadených skutečností z  2. zasedání zastupitelstva města Roudnice n/L ze dne 19.12.2006 nemohl žalovaný dospět k jinému závěru než, že nedošlo k porušení zákona o obcích a není dán důvod k uplatnění dozorových opatření. Jde o evidentní závěr v rozporu se zákonem a zákonnými právy občanů.   


Že šlo o protiprávní postup dokazuje 3. zasedání zastupitelstva města Roudnice n/L dne 8.3.2007, kde byla práva občanů přiznána naprosto odlišně s předchozím zasedáním a občané mohli bez jakéhokoli omezení přednést své návrhy a podněty.


Pokud stanoviska žalovaného k realizaci práva občanů výše citovaná, které žalobce považuje v rozporu se zákonem o obcích a ústavním právem občanů města, vykládá vždy účelově a pokaždé jinak, rozdílně, není se co divit, že dospěl ke stanovisku, že neshledal důvod k uplatnění  dozorových opatření. (Porovnej: Město Roudnice n/L ze den 25.6.04 př.č.17 a žalovanou č.j.:MS-2266/2-04 ze 27.12.04 př.19.,ODK-623/2-05 ze dne 6.4.05,př.č.16.,ODK-112-5/1-07 z 15.3.07 př.č.5.)


                                                      IX.


Tvrzení žalobce o protiprávním rozhodování žalované při výkonu dozoru, potvrzuje její stanovisko, č.j.:ODK-112/1-2007 př.č.2, že cituji: „Podle našeho názoru nemá občan obce právo požadovat projednání určité záležitosti na právě probíhajícím zasedání zastupitelstva obce, ale disponuje s právem vyjadřovat se k projednávaným věcem".  

Není jasné na jakém právním titulu došla žalovaná k tomuto názoru, zákon to nikde nezakazuje, projednávaná věc je program zasedání a právo občana je požadovat projednání určité záležitosti na právě probíhajícím zasedání zastupitelstva na základě práva vyjadřovat se k projednávané věci „programu jednání" a podávat návrhy, připomínky a podněty orgánům obce (§16 odst.2 písm. c) , f) a g) zákona o obcích a § 6 odst.4 jednacího řádu) a zastupitelstvo o zařazení návrhu předneseném v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jednání rozhodne zastupitelstvo obce (§ 94 odst.2 zákona). Z logiky věci vyplývá, že je to možné také při projednávání programu zasedání, před jeho  odhlasování při zahájení. Město Roudnice n/L svým rozhodnutím č.j. SR/11/Fr/05 ze dne 12.1.2005 př.č.13, na podnět na zasedání zastupitelstva dne 15.12.2004 rozhodlo, že „návrhy, podněty a připomínky orgánům města podle § 16 odst. 2 písm.g) zákona o obcích, může občan podávat 24 hodin

denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce". (tedy i na právě probíhajícím zasedání zastupitelstva).


 (Viz :př.č.13) Odpověď orgánu města Roudnice n/L  č.j.: SR/11/Fr/05  ze dne 12.1.2005, 

        17) Město Roudnice n/L ze den 25.6.04 a žalovanou

        19) č.j.:MS-2266/2-04 ze 27.12.04,

        16) č.j.: ODK-623/2-05 ze dne 6.4.05.) 


Cituji žalovaného č.j. ODK-623/2-2005 ze 6.4.05 př.č.16: „Podle § 16 odst.2 písm. f) zákona o obcích má občan právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce. Zákon o obcích  však uvedené právo blíže nekonkretizuje  a neupravuje   ani konkrétní způsob jeho realizace (!!!?). Z tohoto důvodu je podle našeho názoru (!!!), třeba připustit realizaci tohoto práva jakýmkoli zákonem dovoleným způsobem". Co není zakázané, je dovolené.  Dále žalovaná, cituji : ...nicméně nelze vyloučit ani případy jiného způsobu realizace, např. ústně apod.". (!!!) Na základě tohoto stanoviska, při absenci explicitní úpravy výkonu tohoto práva, proceduru podávání návrhů a podnětů přímo na zasedání zastupitelstva obce  nestanoví zákon, ani Jednací řád zastupitelstva města Roudnice n/L, lze z dikce § 94 zákona o obcích                   a contrario dovodit, že občan  obce v souvislosti s ustanovením § 16 odst. 2, písm. c), f) a g), § 94 odst.2 zákona o obcích a § 6 odst. 4. jednacího řádu, smí návrhy přednést přímo na zasedání zastupitelstva v rozsahu § 4 odst. 6) a 7) jednacího řádu a to ústně.

Z těchto zákonných definicí a povinnosti zastupitelů o podaných návrzích v průběhu zasedání zastupitelstvo obce na program jednání rozhodnout (§ 94 odst.2 zákona o obcích) je dostatečně průkazně dokázáno, že žalovaná v rozporu dobré správy a právního řádu ČR nevykonala dozor, porušila práva občanů a korupčně rozhodla v zájmu protiprávních usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů města Roudnice n/L.


konec správní žaloby

 

                                                                         X.

Formální výkon dozoru žalovaného dále prokazuje, že toleroval orgánu města, že na 2. zasedání zastupitelstva města nevedl podle § 95  zákona o obcích řádně zápis. § 95 direktivně ukládá, že v zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obce. Jak je prokazatelné z ověřeného zápisu 2.zasedání zastupitelstva, v zápise není uveden počet vždy přítomných zastupitelů. Počet vždy přítomných zastupitelů je podstatný proto, že pokud poklesne pod nadpoloviční většinu všech zastupitelů, musí předsedající, ze zákona ukončit zasedání zastupitelstva. Ze zápisu 2. zasedání zastupitelstva je průkazné, že se počet přítomných členů zastupitelstva soustavně měnil a  několikrát klesl pod nadpoloviční většinu a předsedající jednání v rozporu se zákonem  a jednacím řádem neučinil žádná opatření.

 Žalovaný na základě dozoru prohlásil ve sdělení č.j. ODK-236/4-2007 př.č.9) ze dne 13.2.2007,  že cituji: „V souvislosti s tvrzeným poklesem  počtu zastupitelů (pod nadpoloviční většinu tj. 11 členů) nepřipadá  nezákonnost či neplatnost přijatých usnesení v úvahu.  Trvat v daném případě na postupu dle ustanovení § 92 odst. 3 zákona o obcích, tj. na nutnosti ukončení jednání zastupitelstva poté, co se vzdálila návrhová komise (v počtu 5-ti členů a zasedání pokračovalo za přítomnosti 5-ti členů a jeden odešel domů, tedy celkem 10 členů z celkového počtu 21 členů zastupitelstva) za účelem zpracování návrhu usnesení, by dle našeho názoru bylo formalizmem, neslučitelným se smyslem uvedeného ustanovení zákona." Je velmi zajímavé, že pokud se to žalovanému hodí v zájmu orgánů města, odvolává se na smysl zákona, ale v zájmu občanů jakýkoliv smysl zákona odmítá a upírá občanům Ústavní práva na spoluúčast na samosprávně obce. I když v této situaci nemá smysl zákona ve výkladu dikce  § 92 odst. 3 a § 12 jednacího řádu co dělat. Evidentně na podkladě ověřeného zápisu 11-ý  přítomný člen zastupitelstva ohlásil a odešel domů. Tajemník města se ho snažil sehnal a dopravit zpět. V této době bylo přítomno na jednání zasedání zastupitelstva prokazatelně  jen 5 členů z celkového počtu 21členů zastupitelstva a návrhová komise v počtu 5-ti členů zastupitelstva, mimo jednací síň připravovala závěrečné usnesení.


Na základě těchto skutečností je závěr žalovaného, že nedošlo k porušení zákona o obcích  a není dán důvod k uplatnění dozorových opatření, formalizmem, neslučitelným se smyslem uvedeného ustanovení zákona. Ve skutečnosti jde prokazatelně o korupční stanovisko v zájmu orgánu obce.


A takhle bychom mohli pokračovat v soudním přezkumu celého jednání žalovaného v dozoru zastupitelstva města Roudnice n/L, které měl žalovaný porovnat, je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, tedy jednacím řádem.  To  žalovaná   neučinila   a   na   základě   jednání  v  rozporu  se zákonem, nezjistila

žádný důvod k dozorovým opatření. A také nevyzvala město  ke zjednání nápravy. Toto protiprávní jednání žalovaného se prokázalo na 3. zasedání zastupitelstva dne 8.3.2007, které proběhlo zcela odlišně a kdy  byla všech práva občanům přiznána. Takže v jednom případě musel být zákon porušen.

Závěrem tohoto sdělení žalovaný odkázal žalobce na příslušný soud. Žalobce to tímto činí.

V zájmu dobré správy a Ústavních práv občanů města na spoluúčast na správě svého města, žádám správní soud, aby stanoviska žalovaného přezkoumal a svým rozhodnutím zajistil práva občanů založené zákonem o obcích a nařídil žalované zákonem deklarovaný výkon dozoru nad samosprávou města Roudnice n/L. 

                                                                      XI.


Žalovaný má sídlo v obvodu Městského soudu v Praze a dle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 SŘS je dána věcná i místní příslušnost tohoto soudu. Pasivní žalobní legitimace žalovaného vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) SŘS, neboť žalovaný je správním orgánem ve smyslu této legislativní zkratky.

K poslednímu zásahu, jenž  je touto správní žalobou napadán a jenž má trvalý charakter, došlo dne 19.3.2007, kdy se žalobce  o zásahu rovněž dozvěděl, z čehož vyplývá, že žaloba je podaná v zákonné dvouměsíční subjektivní lhůtě ve smyslu ustanovení § 84 odst. 1 SŘS.


                                                                    XII. 


Žádost soudu o osvobození od soudních poplatků. Žádám soud o osvobození od soudních poplatků, jsem invalidní důchodce, odkázán jen na invalidní důchod, nemajetný a rozvedený. Na nezbytné léky a rehabilitaci zdravotního stavu musím vydávat většinu invalidního důchodu. Poslední důchodový výměr v kopii přikládám.


                                                                    XIII.


Z výše uvedených důvodů má žalobce za to, že žalovaný se dopouští v  rozporu se zákonem výkonu dozoru nad samosprávou města Roudnice n/L a v  rozporu s právním řádem ČR nezjišťuje a neporovnává je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu  se  zákonem  nebo  jiným  právním  předpisem  (např. Jednacím řádem) ve smyslu zákona o

obcích a právního řádu ČR. Tento stav trvá, a proto navrhuje, aby soud po projednání jeho žaloby vydal tento

                                                               rozsudek:

Žalovanému se přikazuje, aby při výkonu dozoru postupoval podle dikce § 124 zákona o obcích a přesně dodržoval znění zákona o obcích a správního řádu při výkonu dozoru nad samosprávou obce. Zdržel se vlastních výkladů paragrafového znění a přiznával občanům zákonem daná práva v § 16 odst. 2 odst. f) a g) zákona o obcích přímo na jednání zastupitelstva obce a trval na tom, aby jednací řád města Roudnice n/L obsahoval podrobnosti o jednání zastupitelstva. Ve smyslu § 96 zákona o obcích  musí dbát na to, aby jednací řád  stanovil jednoznačná pravidla pro udělování slova občanům ke všem projednávaným věcem na jednání zastupitelstva a podrobnosti pro požadování projednání určité záležitosti v samostatné působnosti orgány obce,  podávání návrhů, připomínek a podnětů orgánům obce na zasedání zastupitelstva obce. Jednací řád zastupitelstva musí obsahovat podrobnosti, které umožňují realizaci těchto oprávnění občanů, tzn., že pro žádné situace či případy nemůže vyloučit možnost vyjadřování se občanovi ke všem projednávaným věcem, podávání návrhů, připomínek a podnětů na zasedání zastupitelstva obce. Žalovaný v souvislosti se svým úkolem musí poskytnout dotčené osobě přiměřené poučení o jejich právech a povinnostech v souladu s právními předpisy. Žalovaný musí zajistit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy v souladu se zákony.

  • 1) Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení, jak budou určeny soudem, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku krukám žalobcových.

V Roudnici n/L   10.04.2007                                                                                               Martin Beneš v.r.

                                                                                                                             

Seznam příloh:

  • 1) Podání žalobce MV č.j.: ZM 1 Do/2007 ze dne 12.1.2007. (Elektronicky)
  • 2) Sdělení dozorového orgánu MV č.j.: ODK-112/1-2007 ze dne 5.2.2007 (kopie)
  • 3) Ověřený zápis 2. zasedání zastupitelstva Roudnice n/L ze dne 19.12.2006 (Elektronicky)
  • 4) Podání žalobce MV č.j.: ZM 3 Do/2007 ze dne 14.2.2007 (Elektronicky)
  • 5) Sdělení žalovaného č.j.: ODK-112-5/1-2007 doručeném dne 19.3.2007. (kopie)
  • 6) Podání žalobce MV č.j.: ZM 2 Do/2007 ze dne 6.2.2007 (Elektronicky)
  • 7) Podání žalobce MV č.j.: ZM 4 Do/2007 ze dne 20.2.2007 (Elektronicky)
  • 8) Podání žalobce MV č.j.: ZM 5 Do/2007 ze dne 12.3.2007 (Elektronicky)
  • 9) Sdělení žalovaného č.j.: ODK-236/4-2007; ODK-293/4-2007 ze dne 13.2.2007(kopie)
  • 10) Sdělení žalovaného č.j.: ODK-541/2-2007 ze dne 15.3.2007 Krejza ml. (kopie)
  • 11) Sdělení žalovaného č.j.: ODK-541/2-2007 ze dne 15.3.2007 Krejza st. (kopie)
  • 12) Ověřený zápis 3. zasedání zastupitelstva Roudnice n/L ze dne 8.3.2007 (Elektronicky)

•13)  Odpověď orgánu města Roudnice n/L  č.j.: SR/11/Fr/05  ze dne 12-1-2005  (kopie)

  • 14) Kopie důchodového výměru žalobce ze dne 5-1-2007.
  • 15) Jednací řád zastupitelstva města Roudnice n/L.
  • 16) Sdělení MV ředitelce KÚ Ústeckého kraje č.j.: ODK-623/2-2005 ze dne 6.4.2005 (kopie)

•17)  Město Roudnice n/L Jednací řád zastupitelstva města z pohledu garance občanských práv ze dne 25.6.2004

  • 18) Sdělení žalovaného č.j.:ODK-1018/4-2006 ze dne 27.6.2006
  • 19) Sdělení žalovaného č.j.: MS-2266/2-2004 ze dne 27.12.2004
  • 20) Stanovisko města knávrhu změny Jednacího řádu předloženého M.Benešem vypracované právníkem města.
  • 21) Sdělení KÚ ÚK č.j. 75570/2004 zdne 19.7.2004

CD - R     KOPIE  ŽALOBY A  PŘÍLOHY 

Obsahuje:

0-070330          a-Správní žalobu  MV

0-070330          Manuál příloh

1-070330          Podání žalobce č.j.: ZM 1 Do/2007                                ze dne 12. 1.2007.

3-070330          Ověřený zápis 2. zasedání zastupitelstva Roudnice n/L ze dne 19.12.2006

3s-070330        Ověřený zápis s komentářem 2. ZZM  Roudnice n/L     ze dne 19.12.2006

4-070330          Podání žalobce č.j.: ZM 3 Do/2007                                ze dne 14.  2.2007

6-070330          Podání žalobce č.j.: ZM 2 Do/2007                                ze dne    6. 2.2007

7-070330          Podání žalobce č.j.: ZM 4 Do/2007                                ze dne  20. 2.2007

8-070330          Podání žalobce č.j.: ZM 5 Do/2007                                ze  dne 12. 3.2007

 12-070330          Ověřený zápis 3. zasedání zastupitelstva Roudnice n/L ze dne    8. 3.2007

 12s-070330        Ověřený zápis s komentářem 3. ZZM  Roudnice n/L     ze dne    8. 3.2007

                            Jednací řád zastupitelstva Roudnice n/L       schválený       dne  28. 4.2003     



Žalobce obdržel dne 1.12.2009 rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13.5.2009, č.j.  5Ca113/2007-58 (dále jen „napadený rozsudek"), jímž byla zamítnuta jeho žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného.



Dne 14.12.2009 byla podána Kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13.5.2009, č.j.  5Ca113/2007-58


Viz Kasační stížnost ze dne 14.12.2009   dále.







                                                                                                                                    


Kasační stížnost

 

Martin Beneš, Stavbařů 1783, 413 01 Roudnice n/L

                                                                                                                                                 

                                                                                                            Městský soud

                                                                                                            Hybernská 18                                                                                                 

                                                                                                            110 00 PRAHA - 1


                                                                     č.j.: 5 Ca 113/2007-58 ze dne 13.5.09


                                                                                                    Nejvyšší správní soud ČR

                                                                                                    Masarykova 31

                                                                                                    BRNO


                                                                                                         V Roudnici n/L 14.12.2009


Žalobce:                  Martin Beneš, důchodce

                                 Stavbařů 1783

413 01 Roudnice n/L



Žalovaný:                Ministerstvo vnitra ČR ,

                                 správní orgán pověřený dozorem nad samosprávou

                                 Nad Štolou 3

                                 170 00   PRAHA - 7


                        Kasační stížnost žalobce

                                       proti rozsudku Městského soudu v Praze  ze dne  13.5.2009, č.j. 5 Ca 113/2007 - 58

                                       podaná podle ustanovení § 102 et seq. soudního řádu správního (dále jen ,,SŘS")



se

žádostí o ustanovení advokáta

ve smyslu ustanovení § 35 odst. 8 SŘS



Žádost o osvobození od soudního poplatku






Dvojmo




Přílohy : Potvrzení o majetkových poměrech

               Kopie posledního důchodového výměru z 17.12.2008






Motto:  

         Ve svobodném a demokratickém státě vládne právo a ne vláda jedněch nad druhými.

                                                                                                                                                               PL. ÚS 27/09 ze dne 10.9.2009


Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob. Nejvyšší správní soud jako vrcholový soudní orgán ve věcech patřících do pravomocí soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost  rozhodování tím, že rozhodne o kasační stížnosti v případech stanoveným zákonem. V zájmu zákonného rozhodování správních orgánů se NSS v případech a postupem v zákoně  stanoveným může při své rozhodovací činnosti, při pozorném přečtení celého podání,  usnést na základním usnesení, které je pro všechny závazné. 


                                                                            I.


Žalobce obdržel dne 1.12.2009 rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13.5.2009, č.j.  5Ca113/2007-58 (dále jen „napadený rozsudek"), jímž byla zamítnuta jeho žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného.

Neboť napadený rozsudek je nezákonný, žalobci nyní nezbývá než podat proti němu

                                                         kasační stížnost

ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b), d) a e) SŘS a navrhnout, aby kasační soud napadený rozsudek ve všech jeho výrocích zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí.

                                 

                                                                            II.


Žalobce  se  svou žalobou ze dne 10.04.2007 domáhal ochrany před porušováním  svého

práva zakotveného v ustanovení § 16 odst. 2 písm. c), f) a g), obecního zřízení (dále jen „ObecZ") a požadoval, aby mu žalovaný, zákonem určený dozorovým orgánem nad zákonností  opatření samosprávy obcí, provedením dozoru, dle ustanovení § 124 obecního zřízení, toto porušené a odepřené právo, zajistil. Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti § 124, odst.1):

Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy. ....

Na tomto místě je v prvé řadě nutno podotknout a uvědomit si, že státní správa není v České republice personálně obsazena natolik kvalifikovanými správními úředníky, jak tomu bylo v období tzv. první republiky, kdy byl správní úředník vychováván a odborně vzděláván  v duchu zásad služební gramatiky a jeho odborný a funkční růst garantovaný definitivou prakticky vylučoval, aby funkční místa s rozhodovací pravomocí ve státní správě a orgánech obcí obsazovali nekvalifikovaní lidé bez předchozí praxe v oboru na základě politického konsensu po parlamentních či komunálních volbách. V této cause jde o zásady nesprávné služební gramatiky, kterou soudci automaticky bez ověřování smyslu a zákonného odkazu od těchto správních úředníků přebírají. Tímto postupem neposkytují Ústavou nařízenou ochranu   porušeného práva a svobody podle čl. 4 Ústavy. (služební gramatika, Zákon č. 15/1914 ř.z. platný do roku 1950. Dobová obdoba dnešního služebního zákona.)

Povinnost státu nekončí zajištěním úvodních vstupních školení úředníků zajišťujících  průběh veřejné správy a samosprávy, nýbrž přecházejí do kvalitativně vyšší formy  zajišťování  dlouhodobého vzdělávání pracovníků veřejné správy, které ze zákona má zajistit stát, tedy v rámci metodické pomoci a dozoru žalovaný. Dobrou správou se zajistí právní jistota občanů.

Žalobce se česky srozumitelně u žalovaného domáhá ochrany svého zákonem definovaného práva, požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce a podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty, tedy podat návrh (požadovat u zastupitelstva města o projednání své záležitosti) a žalovaný rozhodl, že toto právo občan - žalobce nemá a soud to potvrdil. Cituji: „Jestliže žalovaný shledal, že podnět není důvodný, v daném případě, že postup orgánů samosprávy byl v souladu se zákonem, nemůže se nikdo domáhat ochrany před tím, že jeho podnět nebyl využit a že nebylo zahájeno řízení z moci úřední." Podnět žalobce nebyl a ani nemohl být využit, hezky česky a správně právně, bylo mu zabráněno v podání „podnětu, atd.", např.: vyvedením občana ze zasedání zastupitelstva Mě.Policií, z příkazu orgánu obce!!! Ve skutečnosti žalobci není dovoleno v rozporu se zákonem „podnět atd." podat, sdělit, předat nebo požadovat projednání. Z toho důvodu se nikdy žalobce nedomáhal ochrany před tím, že jeho „podnět atd." nebyl využit!!!! Zákon o obcích přesně definuje v § 16 odst. 2, že občan obce má právo: písm.f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce a v písm. g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů. Toto právo občana a povinnost orgánu obce má žalovaný povinnost z mocí úřední garantovat - zaručovat dozorem, na základě jasných a přesných dikcí §124, ObecZ. Žalovaný nemá právo svévolným výkladem zákona, nezákonným zásahem do žalobcova práva přímo žalobce zkracovat nebo omezovat  na právech tím, že rozhodl, že žalobce tato práva nemá a na základě toho neprovést dozorové opatření.

Podá-li však žalobce proti žalovanému MV žalobu a domáhá-li se vydání rozsudku ve znění: „Žalovanému se přikazuje, aby při výkonu dozoru postupoval podle dikce § 124 zákona o obcích a přesně dodržoval znění zákona o obcích a správního řádu při výkonu dozoru nad samosprávou obce. Zdržel se vlastního výkladu  paragrafového znění a přiznal občanům (žalobce je především občan) zákonem daná práva v § 16 odst. 2 a odst. f) a g) zákona o obcích (...)", znamená podle § 124 zákona o obcích, je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy. .... Tedy, aby žalovaný nezasahoval přímo protiprávním rozhodnutím do žalobcova zákonem garantovaných práv, že tato práva nemá.

Soud o tomto petitu žaloby nerozhodoval  a žalobu  zamítl s odůvodněním,  že žalovaný se domnívá, že postup zastupitelstva města Roudnice n/L je nezákonný (je v rozporu se zákonem, § 16 „ObecZ"p.žlb), pokud zastupitelstvo odmítá projednat návrhy žalobce či jiných osob. Žalobce se proto u žalovaného podnětem domáhal, aby žalovaný provedl nad samosprávným orgánem obce dozor a zjednal nápravu, neboť žalovanému povinnost tohoto dozoru vyplývá ze zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení). Žalovaný se s podnětem  žalobce neztotožnil a shledal, že postup zastupitelstva byl v souladu se zákonem. Žalovaný nevyhověl podnětu žalobce a nerealizoval žádné ze svých dozorových opatření  vůči orgánu samosprávy, žalobce však tímto postupem žalovaného nebyl přímo zkrácen na svých právech.

S tímto závěrem soudu se nedá ztotožnit. Žalovaný dozorový orgán má zákonem  nařízen dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti, je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a má povinnost vyzvat  orgán obce k nápravě. Žalovaný zdůvodnil nerealizování žádného ze svých dozorových opatření s odůvodněním, že občanům, potažmo žalobci požadovaná práva (§ 16 odst.2, písm. c), f) a g) „ObecZ") nepřísluší. Na základě své metodické pomoci to oznámil i orgánům města.

Dále soud konstatoval, že žalovaný vykonává dozor z úřední povinnosti, každý mu může směřovat ve věci výkonu dozoru podnět, nikdo však nemá právo na to, aby jeho podnětu bylo vyhověno. Jestliže žalovaný shledá, že podnět není důvodný, v daném případě, že postup orgánů samosprávy byl v souladu se zákonem, nemůže se nikdo domáhat ochrany před tím, že jeho podnět nebyl využit a že nebylo  zahájeno řízení z moci úřední. To v opačném případě znamená, pokud je podnět důvodný, v souladu se zákonem, může se stěžovatel, v tomto případě žalobce, domáhat ochrany před tím, že jeho podnět nebyl využit a že nebylo zahájeno řízení z moci úřední (Ústavy ČR, Čl. 4 Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.).

Soud konstatoval, že se nikdo nemůže domáhat ochrany před tím, aniž zkoumal, zda žalobce má pravdu v tom, zda byl či nebyl postup zastupitelstva města Roudnice n/L v souladu se zákonem. Dále soud konstatuje, že je zřejmé, že žalobce mohl být na svých právech zkrácen postupem zastupitelstva. Jestli tedy zastupitelstvo (orgán obce § 5, odst.1 ObecZ) porušilo práva žalobce, na to musí žalovaný z moci úřední se zákonnou povinností dozoru, dozorovým opatřením přesně deklarovaným postupem v dikci § 124 ObecZ reagovat. Místo toho žalovaný rozhodl, že žalobce požadovaná práva nemá a tak zasáhl nezákonným způsobem přímo do jeho práv ve smyslu § 82 s.ř.s.

Soud tyto skutečnosti nezkoumal, a tak nemohl zjistit, že zastupitelstvo obce je v tomto smyslu metodicky řízeno žalovaným a ten rozhodl, že žalobce požadovaná práva dle § 16 odst. 2, písm. c) f) a g) na zasedání zastupitelstva nemá, na základě ustanovení § 94 odst. 1) obecní zřízení (viz níže strana 5).  To rozhodnutí sdělil i žalobci. Tím žalovaný zasáhl  do žalobcových práv nezákonným zásahem. Žalovaný je ze zákona odpovědný dozorem za realizaci opatření orgánů obce v souladu se zákonem. Pokud soud konstatoval, že  žalobce mohl být na svých právech zkrácen postupem zastupitelstva, a zákon určuje povinnost žalovanému, je-li, mimo jiné, jakékoliv jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy. (Slovník jazyka českého pro školu a veřejnost definuje jednoznačně podstatné jméno „opatření" jakočinnost, postup k zabezpečení něčeho," např. zákonných práv občanů.)

Soud se ztotožnil  s rozhodnutím žalovaného dozorového orgánu MV, které rozhodlo, že žalobce nemá právo požadovat  projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; nemá právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty, které orgány obce vyřizují bezodkladně. Soud konstatoval, že takové stanovisko žalovaného je v souladu se zákonem, protože tato práva občan - žalobce nemá, a proto nevznikla povinnost k dozorovému opatření podle § 124 zákona o obcích. Doslova soud konstatuje: „Jestliže žalovaný shledal, že podnět není důvodný, v daném případě, že postup orgánů samosprávy byl v souladu se zákonem, nemůže se nikdo domáhat ochrany před tím, že jeho podnět nebyl využit a že nebylo  zahájeno řízení z moci úřední."

Na základě této právní konstrukce, že žalovaný přímo nezasáhl do žalobcova práva podle § 82 s.ř.s. soud rozhodl o zamítnutí žaloby jako bezdůvodné, aniž by zkoumal, zda žalobce má pravdu v tom, zda byl či nebyl postup zastupitelstva orgánu obce města Roudnice n/L, potažmo žalovaného, v souladu se zákonem.

Pokud soud nezkoumal, je-li usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti, tedy je-li postup orgánu obce k zajištění práva žalovaného v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, a z jakého důvodu žalovaný od 27.12.2004 (důkaz ve spise: č.j. MV-2266/2-2004) nevyzval orgány města k nápravě, i když zjistil, že žalovaný se s právem občanů založených ústavním pořádkem a zákonem o obcích § 16 odst. 2, písm. c), f), a g) neztotožnil, tedy rozhodl, že občané, tedy i žalobce, toto právo na jednání zastupitelstva nemají, a takto to žalovaný na základě právní pomoci doposud orgánům obcí vykládá.

Tímto rozhodnutím žalovaný, prokazatelným jednáním naplnil ustanovení § 82 s.ř.s. tím, že je opakovaně sděluje žalobci.

Konkrétně se jedná o rozhodnutí žalovaného, že na zasedání zastupitelstva požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce;  podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; mají jen osoby citované v § 94 odst. 1 obecní zřízení a občanu obce tato práva nepřísluší.

§94 obecní zřízení:

(1) Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání  zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory.


Rozhodnutí soudu je protizákonné. Žalobce se domáhá žalobním petitem toho, aby žalovaný ve smyslu zákona o obcích § 124 odst. 1, je-li  usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzvalo Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy. Soud konstatoval, bez jakéhokoliv odkazu na nějaké zákonné ustanovení, že rozhodnutí dozorového orgánu, že občan obce nemá právo požadovat projednání určité záležitosti orgánem obce (např. na zasedání zastupitelstva obce, p.žlb.), že nejde o nezákonný pokyn nebo donucení správního orgánu, které není rozhodnutím a nejde o zásah, který je  přímo zaměřen proti  žalobci,  přesto, že tento zásah trvá i jeho důsledky a hrozí jeho opakování.

Viz: Rozhodnutí žalovaného při provádění dozoru č.j.: PC:303-09/09 ze dne 22.9.2009,  kde na základě stížnosti ze dne 15.9.2009 žalobce žalovanému oznámil porušení práv občanů orgánem města  na 15. a 16. zasedání zastupitelstva, dne 11.6. a 2.9.2009, kde je v ověřeném  zápise rozhodnutí orgánů města, že : „ Vy , (občané)

- vy nemůžete podávat návrh, až to bude ve formě návrhu třeba od zastupitele, pak k tomu budeme diskutovat. Já nejdřív dávám diskuzi, byla zamítnuta, takže jestli to někdo podá ze zastupitelů, budeme o tom diskutovat, to víte."  (cituje § 94 odst.1 ObceZ)

Žalovaný v zápise č.j. PC:303-09/09 ze dne 22.9.2009 konstatoval, že zjištěné nedostatky nedosahují intenzity, která by odůvodňovala užití postupu naznačeném v souvislosti § 124 a násl. zákona o obcích.

Jde o běžně zavedenou praxi, organizovanou a tolerovanou metodickou pomocí a dozorem žalovaného státního dozorového orgánu v rozporu s Ústavou ČR čl. 1, 2, 3, 4 a 101.

Čl. 1 (1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.

Čl. 2 (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

 (3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Čl. 3 Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.

Čl. 4 Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.

Čl. 101 (1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem.

         (3) Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.

(4) Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.


Již z konstatování a zjištění soudu, že žalobce mohl být na svých právech zkrácen postupem (opatřením) zastupitelstva, orgánem obce a tedy nemohlo dojít vůči žalobci k zásahu ve smyslu soudního řádu správního postupem žalovaného Ministerstva vnitra, který žalobce označuje v podané žalobě za nezákonný zásah, je prokazatelné obcházení zákona, zavádějící a právní nihilizmus.

Žalovaný má ze zákona § 124 ObecZ  povinnost metodicky řídit a provádět dozor nad dodržováním zákonů, tedy i práva občanu orgány obce v samostatné působnosti. Ve svém rozhodnutí žalovaný Ministerstvo vnitra rozhodlo, že není důvod k nějakému dozorovému opatření, protože zastupitelstvo neporušilo žádný zákon, protože žalobce požadovaná práva nemá.

Tímto rozhodnutím žalobce byl přímo zkrácen na svých právech  nezákonným zásahem, odporujícím definici zákona o obcích § 124 odst. 1, který jednoznačně definuje povinnost žalovaného: „Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy." Svým rozhodnutím v rozporu se zákonem, obešel svévolně svou zákonnou povinnost, je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření - postup orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy a neprovedl žádné dozorové opatření.  Zásah do žalobcových práv nezákonným způsobem žalovaným spočívá v jeho primárním (prvotním - základním - zásadním) rozhodnutí oznámených žalobci, že požadovaná práva (§16 odst.2 ObecZ) nemá a na tomto protiprávním rozhodnutí vybudoval právní konstrukci odůvodnění jeho neprovedení žádných dozorových opatření, tedy nevyzval orgány obce k nápravě.  


Žalobce se nedomnívá, žalovaným jsou žalobci tato práva naprosto jistě, bez jakýchkoliv pochybností odmítána, žalobci toto právo deklaruje zákon č. 128/2000 Sb., § 16 odst. 2 písm. c), f) a g). Tento zákon  též deklaruje - ukládá povinnost projednat návrhy občana obce orgány obce v přesně definovaných lhůtách. Žalovanému ukládá v § 124 povinnost kontrolovat dodržování těchto žalobcových práv a lhůt atp. Jiný smysl a logiku ustanovení dozoru v zákoně o obcích nemá. (Čl. 101, odst.4) Ústav ČR a § 124, odst. 1) ObecZ.)

Obecní zřízení podle § 16 odst. 2, občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo: f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; písm. g): podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

Toto měl žalovaný na základě zákonné povinnosti dozoru deklarované v § 124 odst. 1) obecní zřízení zajistit přesně a jasně definovaným postupem.

Soud nevzal v úvahu to, že obec je samosprávním společenství občanů s právem na samosprávu a občané mají zákonem založená základní práva zákonem č. 1/93 Sb., 2/93 Sb. a 128/2000 Sb., a nerozhodl v souladu se zákonem.

Podle  z.č.1/1993 Sb., Ústavy ČR Čl. 100 odst.1):

(1)Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, které mají právo na samosprávu.

Čl. 101

(1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem.

(4) Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.


Zákon č.2/93 Sb. Listina základních práv a svobod

Čl.1 Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

Čl.2 

         (2) Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

        (3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Čl.37

        (2) Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.

        (3) Všichni účastníci jsou si v řízení rovni.


 Z.č. 128/2000 Sb., Obecní zřízení §5 odst.1):

(1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města.

§ 16 odst.: (2) Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo:

c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,

f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce;

g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

§ 124, odst.1):

(1) Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce, vyzve Ministerstvo vnitra obec ke zjednání nápravy. ....


Tato práva a povinnosti musí žalovaný respektovat a přiznávat žalobci a následně z úřední povinnosti dozorovat, je-li výkon samosprávy v souladu se zákonem, konkrétně s právy žalobce.  MV, žalovaný je jediný správní orgán, který má zákonem stanovenou povinnost kontroly nad výkonem samosprávy orgánem obcí, deklarovaný § 124 a násl. zákona o obcích. Tento právní titul to kategoricky žalovanému nařizuje v souladu čl. 101 odst. 4 Ústavy ČR. Aby tomu tak bylo, dohlíží a právo ochraňuje soudní moc, tedy soud (čl.4 Ústavy ČR).


Postavení občana, i práva žalobce, jsou jednoznačně zajištěna právním řádem ČR a odvozena od výše citovaných zákonů.

Pokud soud konstatoval, že nezkoumal, zda žalobcova práva byla porušena orgánem obce, a tak nemohl zjistit, že toto porušení práva žalobce bylo na základě právní pomoci a rozhodnutím žalovaného, že žalobce toto právo nemá. Na základě takového rozhodnutí dozorový orgán neprovedl dozorové opatření a rozhodnutím, že žalobce tato práva nemá, zasáhl do žalobcových práv nezákonným zásahem a tento zásah byl v tomto případě zaměřen přímo proti žalobci. Pokud je právo žalobce porušeno má právo vyžadovat dozor žalovaného. Viz výše.

Žalovaný dále porušil Ústavu ČR čl. 101 odst.1) a odst.4) a ObecZ § 5 odst.1) i tím, že nerespektoval usnesení orgánu města Roudnice n/L č.j.: SR/11/Fr/05 ze dne 12.1.2005 (ve spise):

Město Roudnice n/L svém rozhodnutím č.j. SR/11/Fr/05 ze dne 12.1.2005 na podnět na zasedání zastupitelstva dne 15.12.2004 rozhodlo, že návrhy, podněty a připomínky orgánům města podle § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích, může občan podávat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,  365 dní v roce.

Na základě rozhodnutí orgánu města, žalobce může podávat návrhy, podněty a připomínky orgánům města podle § 16 odst. 2 písm. g) zákona o obcích kdykoliv, tedy i na právě probíhajícím zasedání zastupitelstva.

Ústava čl. 101 odst. (4) Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.

  Důkaz č.13 ve spisu: Odpověď orgánu města Roudnice n/L  č.j.: SR/11/Fr/05  z 12.1.05


                                                                III.

Žádost soudu o osvobození od soudních poplatků. Dotazník o majetkových poměrech žalobce přílohou.

Žádám soud o osvobození od soudních poplatků, jsem invalidní důchodce , odkázán jen na invalidní důchod, nemajetný a rozvedený. Jsem od 9.11.09 po vážné a těžké operaci páteře v rekonvalescenci. Na bydlení, na nezbytné léky k zajištění základních životních funkcí, rehabilitaci zdravotního stavu a sociální služby, musím vydávat celý invalidního důchodu. Poslední důchodový výměr v kopii přikládám.

   

                                                                          IV. 


Z téhož výše uvedeného důvodu, navrhovatel ve smyslu ustanovení § 35 odst. 8 SŘS žádá soud o přidělení právního zástupce. 

  

                                                                           V.


Z výše uvedených důvodů žalobce navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek   v   celém  rozsahu  zrušil  a  vrátil  věc soudu I. stupně k novému projednání a

rozhodnutí.


 V Roudnici n/L 14.12.2009                                                               Martin Beneš


Martin Beneš, Stavbařů 1783, 413 01 Roudnice n/L, Člen finančního výboru města
tel.: 737 485 977, E-mail: info@podripsky-ombudsman.cz, www.podripsky-ombudsman.cz

Created by © 2010 Chabera tvorba www stránek
Webhosting ALS-Euro s.r.o.